Česká republika - životní a pracovní podmínky

 

Pro vyhledání volného místa použijte    EURES - Evropský portál pracovní mobility - http://www.eures.europa.eu/ pro vyhledání klikněte zde

nebo přímo stránky českých úřadů práce - ÚP ČR - http://www.portal.mpsv.cz/sz pro vyhledání klikněte zde.

 

Obsah:

1. Zaměstnání

1.1 - Hledání zaměstnání v ČR

Síť EURES
Evropský portál EURES nabízí vyhledávání volných pracovních míst převzatých z databází veřejných služeb zaměstnanosti (úřadů práce) zemí EU, EHP a Švýcarska a také možnost založení účtu Můj EURES. Na českém portále EURES jsou užitečné informace k dispozici na odkaze Vše o práci v ČR (rovněž v anglické verzi). Zájemci mají možnost kontaktovat EURES poradce, kteří sídlí na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a kontaktním pracovišti ve Frýdku-Místku.

Úřad práce ČR
Základním nástrojem je pravidelně aktualizovaná databáze volných pracovních míst Úřadu práce ČR přístupná na integrovaném portále Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. (Pozor na záměnu se soukromými webovými portály, které přebírají zde uveřejňované nabídky a neprovádějí jejich aktualizaci). Studující mohou využít poradenství při volbě povolání, evidovaní uchazeči nabízené rekvalifikace.

Agentury práce
Při tomto způsobu hledání zaměstnání je nutné ověřit, zda dotyčná agentura vlastní povolení pro zprostředkování zaměstnání. Většina seriózních agentur má vlastní webové stránky, kde uvádí své sídlo, IČ, kontakty a základní informace. Zprostředkování zaměstnání by mělo být poskytováno bezplatně.

Sdělovací prostředky a internet
V celostátním tisku je problematice zaměstnanosti často věnována celá příloha, která vychází periodicky (MF DNES – úterý a čtvrtek, Hospodářské noviny - pondělí, Lidové noviny - středa). Dalšími tištěnými zdroji nabídek jsou kupříkladu periodika Jobmaster, Avízo nebo Annonce. Velkým zdrojem volných pracovních míst jsou internetové portály. Některé z nich vedle vyhledávání nabídek přímo od zaměstnavatelů či agentur práce nabízejí možnost vložení životopisu do databáze, která je pak přístupná potenciálním zaměstnavatelům.

Přímý kontakt
V některých situacích je výhodnější kontaktovat zaměstnavatele přímo elektronicky čí písemně, nejlépe prostřednictvím oddělení lidských zdrojů. Přímý způsob oslovení je také vhodný v případě zájmu o sezónní práce či brigádu.

Sociální sítě
Vhodným prostředkem prezentace je zejména profesní sociální síť LinkedIn, kterou i v ČR stále častěji využívají významní zaměstnavatelé a headhunterské společnosti k získávání nových zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé využívají k prověřování budoucích uchazečů také jejich aktivity na ostatních sociálních sítích (Facebook, Twitter, apod.).

Inzerci volných pracovních míst nabízí také řada soukromých job portálů a pracovních agentur, například: www.jobs.czwww.prace.cz, www.grafton.cz, www.profesia.cz

1.2 - Žádost o volné pracovní místo

Nejčastějším způsobem žádosti o pracovní místo je předložení (zaslání) motivačního dopisu a životopisu. Ne ve všech případech je tento způsob žádosti ideální. Zejména v případě manuálních profesí je vhodnější navštívit zaměstnavatele osobně. Většina zaměstnavatelů vyžaduje aktivní znalost českého jazyka.

Motivační dopis
Text dopisu by měl být krátký a výstižný. Obsahově by měl souviset s pozicí, o níž se ucházíte. Je dobré zmínit, odkud jste se o volné pozici dověděli, proč se o dané místo ucházíte a co můžete zaměstnavateli nabídnout.

Životopis (Curriculum Vitae, CV)
Většinou je vyžadován ve strukturované podobě. Měl by obsahovat následující informace:
   – osobní údaje (jméno, příjmení, adresa, telefonní číslo, e-mail, příp. osobní webové stránky),
   – vzdělání (informace o nejvyšším dosaženém vzdělání),
   – pracovní zkušenosti (pracovní pozice, stručný popis činnosti, časové rozmezí - absolventi mohou uvést sezónní práce či krátkodobé pracovní zkušenosti a brigády),
   – další kvalifikace (jazykové znalosti, počítačové dovednosti, řidičský průkaz a další certifikáty či absolvovaná školení relevantní pro výkon zaměstnání),
   – zájmy (stručný přehled osobních aktivit /pokud je to vhodné/ nebo získaných zkušeností - např. v neziskovém sektoru, dobrovolnictví, apod.),
   – reference (kontakty na předchozí zaměstnavatele, kteří mohou potvrdit získané zkušenosti a poskytnout další informace - možno uvést "kontakt na vyžádání").

Výběrové řízení
Na výběrové řízení je vhodné přinést životopis a kopie všech relevantních certifikátů a osvědčení. Výběrová řízení bývají v ČR spíše formálního rázu, proto je dobré nepodcenit náležité oblečení. V některých případech může být doplňkem pohovoru i psychologický test.

Související odkazy:
Životopisy na portálu EURES
Europass

2. Stěhování do jiné země

2.1 - Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu

V rámci společného trhu EU platí 4 základní svobody: volný pohyb osob (občané EU mají právo volně cestovat, usazovat se a začít podnikat v ostatních zemích EU), volný pohyb zboží (zboží z členských zemí EU je možné prodávat ve všech členských státech EU a nemůže být znevýhodňováno oproti domácímu výrobku clem nebo speciální daní), volný pohyb služeb (podniky mohou nabízet své služby i v ostatních členských státech EU, aniž by v nich musely být usazeny) a volný pohyb kapitálu (finančního kapitálu a hmotného majetku; občané EU mohou využívat finančních služeb ve všech zemích EU).

2.2 - Ubytování

Dostupnost získání ubytování a ceny podnájmů se odvíjejí od geografické polohy a velikosti sídla. Ve větších městech jsou náklady na bydlení větší, než v menších obcích nebo na venkově. Ve větších městech je velmi rozšířené pronajímání bytů, kdy cena závisí na velikosti bytu, lokalitě, vybavenosti a také stáří stavby. V Praze jsou ceny několikanásobně vyšší než na zbývajícím území ČR. Poměrně vysoké ceny začínají být i ve všech krajských městech. Mladí lidé často využívají podnájmů pouze jedné místnosti bytu či domu, hlavně k usnadnění dojíždění za zaměstnáním, školou a snížení nákladů na bydlení.

Nájem se platí zpravidla měsíčně a často se skládá záloha ve výši nájemného alespoň na jeden měsíc dopředu. Nabídky na pronájem a prodej nemovitostí jsou k dispozici na specializovaných internetových stránkách a v inzertních novinách, kde mají zájemci rovněž možnost zadání poptávku po ubytování.

2.3 - Studium

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy. Zákaznické a informační centrum poskytuje informace a služby z oblasti školství, vzdělávání a mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Informace o školách a vzdělávacích zařízeních poskytují odbory školství příslušných krajských úřadů. Informace o základních školách a předškolních zařízeních poskytují odbory školství na příslušných městských nebo obecních úřadech.

Související odkazy:
Portál MPSV – nabídka škol
MŠMT
Statistika školství v ČR
Portál veřejné správy České republiky
Rozcestník webových aplikací resortu školství
Přehled škol a studijních nabídek

2.4 - Motorová vozidla a řidičské průkazy

Řidičský průkaz v EU
V současné době neexistuje jednotný řidičský průkaz EU, členské státy EU nicméně zavedly „vzor řidičského průkazu Společenství“. Tento společný vzor zajišťuje, aby byly řidičské průkazy vydané různými zeměmi EU snadno uznávány v ostatních členských státech. Obecně se uplatňuje zásada vzájemného uznávání. Řidičské průkazy se vydávají v souladu s vnitrostátním právem, ale měly by zahrnovat ustanovení týkající se vzoru Společenství, jako jsou základní podmínky pro vydání průkazu.

Pokud si občan EU zřídí bydliště v jiném členském státě, není třeba měnit řidičský průkaz, i když mnozí tak činí z praktických důvodů. Některé členské státy rovněž vyžadují, aby byly do řidičského průkazu zapsány další údaje z důvodu splnění určitých administrativních požadavků. V případě skončení platnosti, ztráty nebo odcizení řidičského průkazu může být nový průkaz vydán v členském státě pobytu, a to v souladu s vnitrostátními podmínkami. Občané by se měli obrátit na příslušné úřady.

Registrace automobilu v hostitelské zemi
Pokud pobýváte v jiném členském státě EU a řídíte v něm svůj automobil déle než šest měsíců, jste povinni si jej zaregistrovat u místních orgánů a zaplatit registrační daň hostitelské země.

Pojištění automobilů
Občané EU mohou svůj automobil pojistit v kterékoli zemi EU, pokud má vybraná pojišťovna oprávnění hostitelského vnitrostátního orgánu příslušné pojistky poskytovat. Společnost se sídlem v jiném členském státě je oprávněna uzavřít pojistku povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti pouze v případě splnění určitých podmínek. Pojištění platí v celé Unii, bez ohledu na to, kde dojde k nehodě.

Daně
Daň z přidané hodnoty (DPH) na motorová vozidla se obvykle platí v zemi nákupu vozidla. Více na webu Ministerstva dopravy ČR.

2.5 - Registrační postupy a povolení k pobytu

Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR ohlásit místo pobytu na policii (Oddělení pobytových agend Odboru cizinecké policie Krajského ředitelství Policie ČR – místně příslušné podle místa hlášeného pobytu). Povinnost se nevztahuje na cizince, který je hlášený u ubytovatele.

Občané EU mají povinnost ohlásit na policii místo pobytu na území ČR ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu, pokud jejich předpokládaný pobyt bude delší než 30 dní.
Při pobytu delším než 3 měsíce je nutné požádat o Potvrzení o přechodném pobytu občana EU.

Související odkazy:
Policie ČR
Ministerstvo vnitra ČR (MV)

2.6 - Co si vyřídit před a po příjezdu do ČR

Před příjezdem do České republiky se přesvědčte o tom, zda máte:
    – zajištěno (dočasné) ubytování
    – dostatek prostředků na první měsíc pobytu
    – správné doklady:
          o platný cestovní pas nebo jiný platný cestovní doklad
          o Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jiný doklad o zdravotním pojištění
          o formulář U1 (E 301), resp. U2 (E 303) = evropské formuláře pro koordinaci dávek v nezaměstnanosti (pokud na ně máte nárok)

Po příjezdu do České republiky si zařiďte:
    – registraci resp. povolení k pobytu
    – zdravotní a sociální pojištění, daňové povinnosti
    – bankovní účet

Související odkazy:
Kancelář zdravotního pojištění (KZP)
ČSSZ (sociální pojištění
Ministerstvo financí ČR (MF)

3. Pracovní podmínky

3.1 - Uznávání diplomů a kvalifikací

Význam transparentnosti a vzájemného uznávání diplomů (klíčový prvek volného pohybu pracovních sil)
Možnost dosáhnout uznání získané kvalifikace a schopností může hrát klíčovou úlohu při rozhodování o hledání práce v jiné zemi EU. Z tohoto důvodu je nutné vytvořit evropský systém, který bude zaručovat vzájemné uznávání odborných schopností. Pouze takový systém zaručí, aby se nedostatečné či neexistující uznávání odborných kvalifikací nestalo překážkou mobility pracovníků v EU.

Hlavní zásady uznávání odborných kvalifikací v EU
Základní zásadou je, aby každý občan EU měl možnost svobodně vykonávat své povolání v kterémkoli členském státě. Praktickému provádění této zásady bohužel často brání vnitrostátní požadavky na přístup k některým povoláním v hostitelské zemi. Za účelem překonání těchto rozdílů vypracovala EU systém uznávání odborných kvalifikací. V rámci podmínek tohoto systému se rozlišuje mezi regulovanými profesemi (k jejich výkonu se právně vyžadují určité kvalifikace) a povoláními, která právo hostitelského členského státu nereguluje.

Kroky směrem k transparentnosti kvalifikací v Evropě
Evropská unie podnikla důležité kroky s cílem dosáhnout transparentnosti kvalifikací v Evropě – posílila spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem spojit všechny nástroje transparentnosti osvědčení a diplomů v jeden uživatelsky přívětivý nástroj. Sem patří například Evropský životopis nebo průkazy o vzdělání Europass. Rovněž podnikla konkrétní akce v oblasti uznávání a kvality odborného vzdělávání a přípravy.

Překonávání rozdílů v systémech vzdělávání a odborné přípravy v EU
Systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU stále vykazují podstatné rozdíly. Pro překonání rozdílů ve vnitrostátních kvalifikačních normách, vzdělávacích metodách a strukturách odborné přípravy, vypracovala Evropská komise sérii nástrojů, jejichž cílem je zajistit lepší transparentnost a uznávání kvalifikací pro akademické i profesní účely:

– Evropský rámec kvalifikací (klíčová priorita v procesu uznávání odborných schopností. Jejím cílem je vytvořit spojení mezi různými vnitrostátními kvalifikačními systémy a zaručit snadné převádění a uznávání diplomů),
– Síť NARIC (Národní informační střediska pro akademické uznávání (National Academic Recognition Information Centres), která poskytuje poradenství o akademickém uznávání studijních pobytů v zahraničí. Její pobočky působí v členských zemích EU a EHP,
– Evropský systém převodu kreditů (European Credit Transfer Systém, ECTS), jehož cílem je usnadnit uznávání studijních období v zahraničí,
– Europass a Evropský pas dovedností – kombinace životopisu a Evropského pasu dovedností (jazykový pas, doklad zaznamenávající mobilitu, dodatek k osvědčení a dodatek k diplomu) usnadňuje představení znalostí a dovedností získaných během pracovní zkušenosti, dobrovolnické práce, vzdělávání či školení.

Související odkazy:
Europass-životopis, Evropský pas dovedností
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV)

3.2 - Druhy pracovního poměru

Zaměstnancem se může stát osoba, která dosáhne 15 let věku a ukončila povinnou školní docházku. V posledních letech se výrazně zvyšuje počet pracovních poměrů na dobu určitou, která se však může sjednat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku pracovního poměru. Nejběžnější druhem pracovního poměru je poměr na tzv. plný úvazek.

V rámci pracovního poměru můžeme rozlišovat různé druhy zaměstnávání:

Sezónní práce, brigády
Pracovní poměr uzavřený na krátké období, v atypické podobě pracovního poměru (různé příležitostné, jednorázové, nepravidelné práce, práce malého rozsahu apod.) Jedná se o práce často zprostředkované personálními agenturami specializovanými na brigády.

Dobrovolná práce
Dobrovolnou službu může vykonávat osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území ČR, a starší 18 let, jde-li o výkon služby v zahraničí. Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací.

Agenturní zaměstnávání
Agenturní zaměstnanec je v pracovně-právním vztahu k agentuře, která jej dočasně přiděluje k výkonu práce u svého klienta – uživatele. Zaměstnanec musí být k agentuře v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo s ní musí uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit ke stejnému uživateli zásadně na více než 12 kalendářních měsíců.

Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti
Rozsah práce u dohody o provedení práce (DPP) nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohodu o provedení práce je možné použít jen na uzavřený a ucelený pracovní úkol. Naopak dohodu o pracovní činnosti lze sjednat i na práci vymezenou druhově.

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou – zaměstnancem uzavřít, jak uvádí ust. § 76 odst. 1 zákoníku práce, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin, tedy maximální limit pro dohodu o provedení práce. Může být samozřejmě sjednána i na větší objem práce než 300 hodin za rok. Na základě dohody o pracovní činnosti ovšem není podle ust. § 76 odst. 2 zákoníku práce možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje ve smyslu ust. § 76 odst. 3 zákoníku práce za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP) nesmí být nižší než minimální mzda.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Vykonávat samostatnou výdělečnou činnost podle živnostenského zákona (bez zaměstnanců/se zaměstnanci) může vykonávat osoba starší 18 let. OSVČ mají zákonnou povinnost hradit zdravotní a sociální pojištění a daně.

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)
Zákon o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb.)
Zákon o živnostenském podnikání (Zákon č. 455/1991 Sb.)
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO)

3.3 - Pracovní smlouvy

Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá pouze pracovní smlouvou. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi. Nezbytnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Smlouva musí být uzavřena písemně, jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec. Pokud nejsou ve smlouvě obsaženy práva a povinnosti, musí být zaměstnanec do jednoho měsíce od nástupu do zaměstnání písemně informován.

Obsah práv a povinností:
    * jméno a příjmení zaměstnance
    * název a sídlo zaměstnavatele
    * bližší označení druhu a místa výkonu práce
    * délka dovolené
    * délka výpovědní doby
    * týdenní pracovní doba
    * údaje o mzdě (frekvence, termín, místo a způsob výplaty)
    * údaje o kolektivních smlouvách

Pracovní poměr vzniká dnem, kdy byl sjednán v pracovní smlouvě nástup do práce. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně.

Převedení na jinou práci
Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů, z důvodu těhotenství nebo podle rozhodnutí soudu; převést zaměstnance na jinou práci může zaměstnavatel z důvodu výpovědi, pro trestnou činnost v souvislosti s výkonem práce nebo pro pozbytí předpokladů pro výkon sjednané práce (zde na max. 30 dnů v roce); zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci z těchto důvodů:
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů jmenovaných v zákoníku práce
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto
případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

Není-li možné dosáhnout účelu převedení podle převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

Pracovní poměr může být rozvázán:
dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době.

Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, končí vypršením platnosti povolení k pobytu na území ČR, pokud k jeho ukončení nedošlo již jiným způsobem.

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)
Ministerstvo vnitra ČR

3.4 - Zvláštní kategorie

Pracovní podmínky pro ženy
- ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol
- ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství
- ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu
- těhotná žena nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu

Pracovní podmínky mladistvých
- zaměstnancem se může stát osoba, která dosáhne 15 let věku a ukončila povinnou školní docházku. K uzavření pracovní smlouvy, ale i dohody o rozvázání pracovního poměru s mladistvým (do 18 let věku) se vyžaduje vyjádření zákonného zástupce.
- zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči; totéž platí i pro školy, popřípadě pro sdružení občanů podle zvláštního zákona, pokud v rámci své účasti na výchově mládeže organizují práce mladistvých.
- zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství starší 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.
- mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle Zákona o zaměstnanosti. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)
Informační portál pro osoby se specifickými potřebami
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Ministerstvo vnitra ČR
Portál veřejné správy ČR
Portál MPSV ČR

3.5 - Osoby samostatně výdělečně činné

Osoba, která chce začít podnikat, je povinna ohlásit své rozhodnutí živnostenskému úřadu. Zde musí získat tzv. živnostenský list, který je vyžadován i při registraci na finančním úřadě a při dalších příležitostech (registrace ve velkoobchodech, založení bankovního účtu apod.).
S prvním živnostenským listem je přiděleno identifikační číslo (IČ, IČO). Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od ohlášení. Ohlášení živnosti provádí fyzická osoba na místně příslušném živnostenském úřadě, tím je zpravidla živnostenský odbor na městském úřadě. Za vydání živnostenského listu je každý povinen zaplatit správní poplatek, ten musí být zaplacen před podáním ohlášení živnosti.

Výše poplatku je 1.000,- Kč za každý živnostenský list. V případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činní tento poplatek 10.000,- Kč.

Existují tři typy živností: volné, vázané a koncesované.

Související odkazy:
Obecní živnostenské úřady (OŽÚ)
Hospodářská komora ČR (HK)

3.6 - Odměna za práci

Minimální mzda
Výše této mzdy je nejnižší možnou hranicí ohodnocení od zaměstnavatele. Výše této částky je upravena zákoníkem práce a může se měnit každý rok s ohledem na vývoj ekonomické situace. Od 1. 1. 2020 činí státem stanovená výše minimální hrubé měsíční mzdy 14.600,- Kč.

Hrubá a čistá mzda
Každý zaměstnanec ze své hrubé mzdy musí odvádět srážky (více informací o srážkách ze mzdy v kapitole Daně a pracovní náklady). Tyto srážky tvoří jednak pojistné na zdravotní a sociální pojištění a dále daň z příjmu, což je záloha na daň z příjmu s tím, že na konci roku se provede daňové zúčtování. Po odečtení těchto srážek zbývá částka, které se říká čistá mzda. Kromě toho zaměstnanci mohou být ze mzdy sráženy i další individuální srážky jako například splácení půjčky, spoření apod.

Jestliže zaměstnanec po určitou dobu nevykonává práci z důvodu, které vymezuje zákoník práce a je například na dovolené či v pracovní neschopnosti, nepřísluší mu běžná mzda, ale tzv. náhrada mzdy. V některých případech náhrada mzdy odpovídá průměrné čisté mzdě zaměstnance, v jiných případech je nižší nebo se vyplácí jen po určitý počet dnů.

Způsob výplaty mezd
Mzda se nejčastěji vyplácí ve stanoveném výplatním termínu převodem na bankovní účet nebo zaměstnanci v hotovosti. Mzda je splatná po vykonané práci, nejdéle během následujícího kalendářního měsíce. Existuje i forma předem dohodnutých záloh, které mohou být zaměstnanci vyplaceny ještě před výplatním termínem. Mzda může být vyplácena i v cizí měně, pokud existuje daný přepočet stanovený Českou národní bankou.

Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

 

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)

3.7 - Pracovní doba

Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.
Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců:
    – pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,
    – s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
    – s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně,
    – mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin.

Délka stanovené týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích zaměstnance mladšího než 18 let nesmí ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin týdně.

V ČR je pracovní doba 40 hodin týdně obvykle rozdělena na osmihodinovou pracovní dobu do pěti pracovních dnů. Přestávka na oběd se do pracovní doby nezapočítává. Všeobecně se pracovní doba ve státních institucích a soukromých firmách liší. Větší podniky mívají kolektivní smlouvy, které mohou upravovat některé pracovní podmínky (např. pracovní dobu, placení přesčasů, náhradní pracovní volna, příspěvky na dovolené, důchodové připojištění, apod.).

Dovolená na zotavenou
V ČR je základní výměr dovolené čtyři týdny ročně. Prodloužení dovolené může stanovit kolektivní smlouva. Samozřejmě se může stát, že nebudete u jednoho zaměstnavatele pracovat celý rok. Pokud ale bude Váš pracovní poměr delší než 60 dní, máte nárok na určitou část dovolené. Za každý celý odpracovaný měsíc Vám náleží jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.

Státní svátky
Práce ve svátek záleží na zajištění činnosti jednotlivých organizací, firem. V případě práce ve sváteční den vám náleží příplatek dle zákona.

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)

3.8 - Dovolená (dovolená za kalendářní rok, rodičovská dovolená atd.)

Dovolená na zotavenou
V ČR je zákonem stanovena zaměstnanci v pracovním poměru řádná dovolená v délce 4 týdnů za kalendářní rok. Obecně prodloužení dovolené může stanovit kolektivní smlouva. Některé skupiny zaměstnanců mají nárok na dovolenou v délce 5 týdnů (zaměstnanci veřejné správy, samosprávy, příspěvkových organizací) či 8 týdnů (pedagogičtí a akademičtí pracovníci). Právo na čerpání celé dovolené vzniká odpracováním 60 dnů, nicméně i pokud pracuje zaměstnanec kratší dobu, může čerpat po odpracování 21 dnů 1/12 celkové dovolené, která mu náleží za 1 rok. Období čerpání dovolené určuje zaměstnavatel po dohodě s odborovým svazem, popř. zaměstnancem. Zaměstnanec má právo čerpat alespoň 2 týdny v celku.

Rodičovská dovolená a další typy pracovního volna
-       mateřská dovolená (náleží matce po dobu 28 týdnů, při 2 nebo více dětech 37 týdnů),
-       rodičovská dovolená – na žádost se poskytuje matce či otci po skončení mateřské dovolené nebo při převzetí dítěte do péče maximálně do 4 let věku dítěte,
-       dodatková dovolená (1 týden dovolené navíc za rok pro zaměstnance vykonávající zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé práce),
-       volno související s výkonem branné povinnosti,
-       volno za účelem prohloubení či zvyšování kvalifikace předepsané k výkonu práce.

Státní svátky
1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
8. květen – Den vítězství
5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
28. září – Den české státnosti
28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii

Dny pracovního klidu
1. leden – Nový rok
Velký pátek
Velikonoční pondělí
1. květen – Svátek práce
24. prosinec – Štědrý den
25. prosinec – 1. svátek vánoční
26. prosinec – 2. svátek vánoční

V případě práce ve sváteční den zaměstnanci náleží příplatek podle zákona.

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)

3.9 - Ukončení pracovního poměru, důchody

Ukončit pracovní poměr v ČR lze ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance několika způsoby:
-       dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemně k určitému dni
-       výpovědí – písemně ze strany zaměstnavatele (s uvedením důvodů daných zákonem) nebo zaměstnance (i bez udání důvodu)
-       okamžitým zrušením – ze strany zaměstnance
-       zrušením ve zkušební době – ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance i bez uvedení důvodu
-       uplynutím sjednané doby při práci sjednané na dobu určitou
-       úmrtím zaměstnance

Český důchodový systém se skládá ze dvou částí: z povinného základního důchodového pojištění a dobrovolného doplňkového penzijního připojištění se státním příspěvkem.

O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Všechny typy důchodů se skládají z jednotné základní výměry a procentní výměry, která se stanovuje dle doby pojištění. Splňujete-li současně podmínky na více důchodů, vyplácí se jen jeden důchod a to ten nejvyšší.

Důchody
Starobní důchod - nárok má každý, kdo dosáhne důchodového věku (v současné době se určuje výpočtem; od r. 2013 u mužů a u bezdětných žen 63 roků) a platil 25 let pojištění, nebo pokud je starší než 65 let a platil 15 let pojištění. U žen je důchodový věk snížen podle počtu vychovaných dětí.

Předčasný starobní důchod – podmínkou nároku je pojištění nejméně v délce 25 let a do dosažení důchodového věku mohou chybět nejvýše 3 roky.

Plný nebo částečný invalidní důchod – lze přiznat na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení a pouze v případě, že se pojištěnec 1) stal plně či částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo 2) stal plně či částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Invalidní důchodci mohou mít příjmy z výdělečné činnosti.

Vdovský a vdovecký důchod - mají nárok manželé pokud byl zemřelý poživatelem důchodu nebo splnil potřebné doby nároku na plný starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Sirotčí důchod - na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě zemřel-li jeho rodič (popř. osvojitel), nebo osoba, která dítě převzala do péče a současně 1) byl zemřelý ke dni smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo 2) splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod anebo 3) zemřel-li následkem pracovního úrazu.

Související odkazy:
MPSV
ČSSZ

3.10 - Zastoupení pracovníků

Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem. Vznik odborových orgánů závisí hlavně na iniciativách v rámci podniků. Základní odborové organizace působí u jednotlivých zaměstnavatelů nebo mohou sdružovat členy odborů od více zaměstnavatelů působících v daném regionu. Členství v odborových orgánech je dobrovolné, lze z nich kdykoli vystoupit.

Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel například informuje příslušný odborový orgán o vývoji mezd a platů, ekonomické situaci zaměstnavatele, změnách organizace práce, systému hodnocení a odměňování zaměstnanců, systému školení a vzdělávání zaměstnanců, opatřeních ke zlepšení hygieny a bezpečnosti práce.

Pokud neexistuje příslušný odborový orgán, může vzniknout rada zaměstnanců nebo zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

České odbory jsou zapojeny do evropských i světových struktur. V České republice je momentálně největší odborovou centrálou Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Centrála nepracuje přímo se základními odborovými organizacemi, ale sdružuje v současnosti 33 odborových svazů. V regionech najdete Regionální rady odborových svazů a regionální právní poradny pro členy odborových svazů. V odborových svazech se sdružují jednotlivé základní organizace, zpravidla podle profesí nebo zaměření pracoviště.

Úřady práce
Kontrolní pravomoci úřadů práce jsou zakotveny v Zákoně o zaměstnanosti a v normách upravujících výkon finanční kontroly. Pro veřejnost se tato činnost vztahuje na kontrolu dodržování Zákona o zaměstnanosti a Zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Oblastní inspektoráty práce
Oblastní inspektoráty práce mají oprávnění kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů a práv a povinností v pracovněprávních vztazích.

Související odkazy:
Portál veřejné správy ČR
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)
Státní úřad inspekce práce (SÚIP)

3.11 - Pracovní spory - stávky
Pracovní spory
Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy. V případě, že zaměstnanec pocítí, že zaměstnavatel nějakým způsobem nedodržuje zákoník práce, může se zaměstnanec obrátit na oblastní inspektorát práce příslušný místu působiště zaměstnavatele. Inspektoráty práce mají pravomoc nezákonné chování i pokutovat.

 

Státní úřad inspekce práce
Horní náměstí 103/2
746 01 Opava
web: www.suip.cz

Stávky
Stávky jsou většinou organizovány odborovými organizacemi z důvodu vyjednávání se zaměstnavatelem. Většinou jsou tyto stávky brány formou výstražnou, kdy zaměstnanci požadují ústupek na straně zaměstnavatele. Důsledky těchto stávek vyplývají z okolností a také z přístupu zaměstnavatele.

4. Životní podmínky

4.1 - Politický, správní a právní systém

Česká republika (ČR) je demokratický právní stát s parlamentní demokracií. Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda, která je vrcholným orgánem výkonné moci a je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident volený přímou volbou na 5 let. Parlament ČR se skládá ze dvou komor – Poslanecké sněmovny (do níž se volí 200 poslanců/poslankyň každé 4 roky na základě poměrného zastoupení) a Senátu (do něhož se každé dva roky volí třetina z 81 senátorů/senátorek na základě dvoukolových většinových voleb, jejich mandát trvá 6 let). Garantem ústavnosti právního řádu je 15členný Ústavní soud ČR. Soudní systém ČR tvoří Nejvyšší soud ČR, Nejvyšší správní soud ČR, soudy vrchní, krajské a okresní.

Související odkazy:
Prezident ČR
Vláda ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Senát Parlamentu ČR
Veřejný ochránce práv (ombudsman)
Policie ČR
Česká národní banka (ČNB)
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
Portál veřejné správy ČR

4.2 - Příjmy a daně

Daň z příjmů
Daň z příjmů platí dvě skupiny osob - rezidenti (občané s trvalým bydlištěm v ČR a občané, kteří se v ČR obvykle /alespoň 183 dnů v roce/ zdržují) a nerezidenti (občané, kteří podmínky rezidentury nesplňují). Rezidenti podléhají dani z příjmu svými celosvětovými příjmy, nerezidenti odvádějí daň pouze z příjmů dosažených na území ČR. Daň se platí z následujících příjmů: ze závislé činnosti a funkčních požitků (zejména mzdy a platy), z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu, z ostatních příjmů (příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, apod.).

Výpočet a výběr daně z příjmů
Základem stanovení výše daně je určení daňového základu, který se následně upravuje o položky snižující základ daně (nezdanitelná část a odečitatelné položky) a zaokrouhluje na celá sta CZK dolů. Na takto upravený daňový základ se vztahuje sazba 15 %. Po té se odečítají slevy na dani. Daň se neplatí, pokud celkové zdanitelné příjmy nedosahují 15.000,- CZK (pokud již z těchto příjmů nebyla vybraná daň, nebo záloha na daň). K vyčíslení daňové povinnosti slouží daňové přiznání, které je dokladem pro finanční úřad.

Daňová sazba sociálního a nemocenského pojištění činí 30,6 %. V případě zaměstnanců se na její platbě podílí zaměstnanec 6,5 % a zaměstnavatel 24,1 %.

Daň z přidané hodnoty (DPH)
S účinností od 1. 1. 2015 se uplatňuje základní sazba DPH ve výši 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 % a 10 %. Zboží a služby podléhající sníženým sazbám DPH jsou uvedeny v přílohách č. 2, č. 3 a č. 3a Zákona č. 235/2004 Sb. o DPH.

Související odkazy:
Odborný nezávislý portál Finance
Server o osobních financích
MF ČR
MPSV
Finanční správa ČR

4.3 - Životní náklady

Podle vládní Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností v ČR byla struktura čistých spotřebních výdajů domácností v 1. pololetí roku 2015 následující:
   - bydlení 21,5 % (z toho energie 11,2 %, nájemné 6,1 %, vodné a stočné 1,6 %, ostatní 2,6 %)
   - výživa 20,1 %
   - doprava 11,0 %
   - rekreace a kultura 9,0 %
   - vybavení, údržba a opravy bytu/domu 5,7 %
   - odívání a obuv 4,7 %
   - ostatní výdaje 15,9 %
   - ostatní zboží a služby 12,1 %

Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb - veřejná databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Kurz české koruny vůči světovým měnám na devizovém trhu.

Související odkazy:
Vláda ČR
Český statistický úřad (ČSÚ)
Česká národní banka (ČNB)

4.4 - Ubytování

Ubytování v České republice a náklady na bydlení jsou výrazně diferencované především v závislosti na lokalitě, pak samozřejmě na velikosti a kategorii bytu nebo domu a na jeho vybavenosti. Celkově je bytová situace v České republice složitá a nalézt levné nájemní bydlení není snadné. Nejvyšší ceny bydlení jsou ve velkých městech s nízkou nezaměstnaností, zejména pak v centru hlavního města.

V České republice existují byty ve vlastnictví obcí s tzv. regulovaným nájemným, avšak počet těchto bytů postupně klesá a možnost získání bydlení v takovém bytě je velmi nízká. Dále existuje družstevní vlastnictví, kdy družstvo je majitelem domu, a jednotlivé byty jsou pronajímány členům družstva. Častá je situace, kdy je nabízen pronájem družstevního bytu, kdy člen bytového družstva přenechává byt do podnájmu. Další byty a domy jsou v tzv. osobním vlastnictví. Jejich pronajímání se řídí občanským zákoníkem.

Častou praxí je uzavírání nájemních smluv na dobu určitou. Uzavírání nájemní smlouvy se řídí opět občanským zákoníkem a před podpisem takové smlouvy se doporučuje konzultace s právníkem.

Kupujete-li byt nebo dům, uzavírá se písemná kupní smlouva. Vlastníkem bytu nebo domu se stanete úředním zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí eviduje vlastnická a jiná věcná práva ke všem nemovitostem v České republice a spravuje jej katastrální úřad. Při prodeji a koupi nemovitosti se platí daň z převodu nemovitosti, kterou platí prodávající, kupující je ručitelem. Při jednání o koupi domu nebo bytu se opět doporučuje konzultace s právníkem.

Běžné je využít služeb některé z realitních kanceláří. Provize se pohybuje zpravidla okolo 3 – 5 % z prodejní ceny nemovitosti a v případě zprostředkování nájmu okolo jednoho celého měsíčního nájemného.

Související odkazy:
Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb.)
Asociace realitních kanceláří České republiky (ARK)
Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK)

4.5 - Systém zdravotní péče

V ČR existují státní a nestátní zdravotnická zařízení. V případě onemocnění se pacienti obvykle obracejí nejprve na lékaře primární péče (praktický lékař, stomatolog, gynekolog). Je třeba vzít v úvahu, aby tento lékař, u kterého je třeba se nejprve zaregistrovat, měl uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, u níž jsou pacienti pojištěni. Odborného lékaře může pacient v ČR navštívit i bez doporučení lékaře primární péče. Pro případ náhlého onemocnění a potřeby lékařské péče mimo ordinační hodiny ošetřujícího lékaře fungují v závislosti na místních podmínkách pohotovostní služby. Pro případ náhlého onemocnění nebo úrazu, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři, je organizována záchranná služba, jejíž pomoci se lze dovolat prostřednictvím linky 155.

Regulační poplatky ve výši 90,- Kč se od 1. 1. 2015 vztahují pouze na využití lékařské pohotovostní služby nebo na pohotovostní služby v zubním lékařství. Tento poplatek není započitatelný do ochranného limitu.

Zdravotní péče je v ČR poskytována převážně na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Smluvní zdravotní pojištění je doplňkovou formou. Na veřejné zdravotní pojištění na území ČR vzniká ze zákona nárok těm, kteří zde mají trvalý pobyt, nebo jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zde má sídlo. Účast na veřejném zdravotním pojištění je povinná ze zákona, konkrétní zdravotní pojišťovnu je možné zvolit. Občané, kteří nesplňují podmínky pro účast na veřejném zdravotním pojištění, mohou uzavřít smluvní zdravotní pojištění. Smluvní zdravotní pojištění je možné uzavřít pouze se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP ČR).

Související odkazy:
Kancelář zdravotního pojištění (KZP)
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)
Portál veřejné správy České republiky
Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZČR)

4.6 - Výchovně vzdělávací systém

Předškolní zařízení
Mateřská škola je součástí školské soustavy a je určena dětem od 3 do 6 let. Vzdělávání ve většině mateřských škol je bezplatné. Rodiče přispívají na provozní náklady.

Základní školy
Povinné vzdělávání trvá 9 let, obvykle od 6. do 15. roku věku dítěte. Ve většině případů je poskytují základní školy. Přestože jsou vymezeny spádové oblasti, výběr školy není ničím omezen. Základní škola má devět ročníků, dělí se na první stupeň s pěti ročníky a druhý se čtyřmi ročníky. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Žáci jsou hodnoceni na základě písemného a ústního projevu a známkováni podle klasifikační stupnice od 1 do 5. Průběžné hodnocení je shrnuto na vysvědčení na konci každého pololetí. Vyučovací hodina má 45 minut. Děti mohou dokončit povinnou školní docházku v osmiletém nebo šestiletém studijním programu gymnázií.

Děti se zdravotním postižením mohou být integrovány do běžných tříd nebo do speciálních tříd základních škol. Mohou také navštěvovat speciální školy.

Střední školy
Gymnázium poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání. Připravuje studenty pro studium na vysokých školách. Má čtyřleté, šestileté a osmileté programy. Na konci studia skládají studenti maturitní zkoušku.
Střední odborná škola poskytuje úplné střední odborné vzdělání, studium trvá 4 až 5 let a je ukončeno maturitní zkouškou.

Střední odborná učiliště nabízejí většinou tříleté učňovské programy, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou, a absolvent získá výuční list. Připravují studenty pro kvalifikované dělnické profese.
Konzervatoře poskytují specifické střední vzdělání a připravují studenty pro pedagogické a umělecké profese v oblasti hudby, tance, zpěvu a drama. Studijní programy jsou šestileté až osmileté. Studium je ukončeno maturitou nebo absolutoriem.

Vyšší odborné školy
Poskytuje nezbytnou kvalifikaci pro výkon náročných odborných činností se zaměřením na praktickou profesní orientaci. Programy jsou dvouleté a tříleté. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou - absolutoriem.

Vysoké školy
Poskytují bakalářské studijní programy tří až čtyřleté, magisterské programy čtyř až šestileté a doktorandské studium. Pro technické a ekonomické obory jsou určeny inženýrské programy. Veřejné vysoké školy se dělí na univerzity a vysoké školy. Univerzity, které v systému veřejného vysokého školství převládají, musejí vykonávat kromě vzdělávací činnosti také aktivity v oblasti výzkumu, vědy a vývoje. Na veřejných a státních vysokých školách je studium v českém jazyce bezplatné. V ČR existují vedle veřejných vysokých škol a univerzit také vysoké školy soukromé. Ke svému vzniku potřebují, stejně jako obory veřejných vysokých škol, akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Další vzdělávání pro dospělé
Vzdělávání a profesní výcvik pro dospělé poskytují školy, zaměstnavatelé, privátní vzdělávací instituce, úřady práce v rámci rekvalifikace.

Související odkazy:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT)
Rozcestník webových aplikací v resortu školství
Přehled škol a studijní nabídky v ČR
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV)

4.7 - Osobní život (narození, sňatek, úmrtí)

Narození
Každé narozené dítě dostává rodný list. Tento rodný list vydává matriční úřad. Matričními úřady jsou úřady obecní, městské a pověřené obvodní a místní úřady. Narozené dítě je automaticky pojištěno u zdravotní pojišťovny své matky. Rodiče však mohou zdravotní pojišťovnu svého dítěte změnit. Dítě se stává českým občanem, pokud alespoň jeden z jeho rodičů má české občanství.

Sňatek
Každá osoba, která je svobodná a dosáhla věku 18 let, může uzavřít sňatek. Osoby mladší 18 let mohou uzavřít manželství jen s povolením soudu. Sňatek není povolen mezi blízkými příbuznými, mezi osobou a jeho/jejím rodičem, mezi osvojeným dítětem a jeho osvojitelem. Po uzavření manželství je manželům vydán oddací list. Manželství na území ČR lze uzavřít formou občanského nebo církevního sňatku. Pokud osoby chtějí uzavřít církevní sňatek, je nutné získat osvědčení matričního úřadu o splnění všech požadavků zákona pro uzavřené manželství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Podmínkou je, aby alespoň jedna osoba z partnerů byla občanem ČR. Do partnerství nemohou vstoupit blízcí příbuzní, sourozenci a osoby mladší 18 let.

Úmrtí
Osoba by měla zanechat závěť, ve které je třeba upravit majetkové záležitosti. V případě, že osoba zemře bez závěti, rozhoduje o rozdělení majetku zemřelého soud podle Občanského zákoníku. Nejbližší rodina zesnulého může dostat finanční příspěvek ke krytí nákladů spojených s pohřbem. Vdova/vdovec a jejich děti mohou čerpat dávky sociálního pojištění (vdovský, vdovecký, nebo sirotčí důchod).

Související odkazy:
Státní sociální podpora (SSP)
4.8 - Doprava

Nejvyužívanější způsob dopravy v ČR je silniční doprava. Disponuje poměrně hustou avšak místy velmi nekvalitní silniční sítí, která v současnosti prochází nákladnou modernizací (zejména dálnice D1).

 Složení silniční sítě:
-       hlavní mezinárodní silnice: dálnice (D) a rychlostní komunikace (R),
-       hlavní státní silnice (silnice I. třídy),
-       regionálně významné silnice (silnice II. třídy),
-       ostatní silnice (silnice III. třídy).

Druhým nejpoužívanějším způsobem dopravy v ČR je železnice. Páteří železniční sítě je síť evropských koridorů určená pro rychlostní dopravu, na ni navazující systém vnitřní elektrifikované železniční sítě určené pro rychlíkovou dopravu a síť částečně elektrifikovaných regionálních železničních tratí.

Vnitrostátní letecká doprava funguje pouze na trase Praha – Ostrava. Největší mezinárodní letiště je Letiště Václava Havla v Praze, další mezinárodní letiště jsou Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Letiště Karlovy Vary a Letiště Pardubice.

Související odkazy:
Ministerstvo dopravy ČR
Jednotný systém dopravních informací pro ČR
Pravidla silničního provozu
Informace o dopravním spojení

5. Sociální zabezpečení a pojištění

5.1 - Systém sociálního zabezpečení

Každá osoba vykonávající výdělečnou činnost v ČR je pojištěna u České správy sociálního zabezpečení. Odvádět z platu zaměstnance příspěvek na sociální pojištění je zákonnou povinností zaměstnavatele.

Sazba sociálního a nemocenského pojištění zaměstnanců činí 31,3 %. V případě zaměstnanců se na její platbě podílí zaměstnanec 6,5 % (důchodové pojištění) a zaměstnavatel 24,8 % (21,5 % důchodové pojištění, 1,2 % státní politika zaměstnanosti, 2,1 % nemocenské pojištění). OSVČ přispívají na sociální pojištění 29,2 % (28 % důchodové pojištění, 1,2 % státní politika zaměstnanosti), platby nemocenského pojištění (2,1 %) jsou pro ně dobrovolné.

Systém sociálního zabezpečení v ČR je postaven na 3 pilířích:
- povinné sociální pojištění (kryje dávky v době nemoci, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění),
- státní sociální podpora (tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin),
- sociální pomoc (poskytována občanům ve stavu nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu).

Související odkazy:
ČSSZ
Portál MPSV ČR

5.2 - Pojištění pro případ nezaměstnanosti

Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání příslušnou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž správním obvodu má své bydliště. Musí splňovat zákonem (č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Základní práva a povinnosti uchazečů a zájemců o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikne uchazečům, kteří v rozhodném období (poslední 2 roky předcházející evidenci) získali zaměstnáním, nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Do tohoto období lze započíst rovněž náhradní doby zaměstnání.

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od věku uchazečů ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti:
a) do 50 let – 5 měsíců,
b) od 50 do 55 let – 8 měsíců,
c) nad 55 let – 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, případně z vyměřovacího základu za rozhodné období přepočteného na 1 kalendářní měsíc (u OSVČ). Výše podpory činí první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě ukončení posledního zaměstnání bez vážného důvodu, nebo při ukončení dohodou se zaměstnavatelem činí 45 % po celou podpůrčí dobu.

Pro rok 2018 činí maximální výše podpory v nezaměstnanosti 16.682,- Kč, v případě rekvalifikace 18.695,- Kč. V případech, kdy se náhradní doba zaměstnání posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo kdy uchazeč/-ka bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku/vyměřovacího základu, či žádnou z těchto skutečností nelze stanovit, činí podpora 4.315,- Kč (první 2 měsíce), 3.452,- (druhé 2 měsíce) a 3.164,- Kč (zbytek podpůrčí doby).

Související odkazy:
Portál MPSV ČR
Podpora při rekvalifikaci

5.3 - Zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení. Jeho účelem je zabezpečit výdělečně činné osoby peněžitými dávky v době nepřítomnosti v práci, a sice z důvodu nemoci nebo mateřství. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců je povinná, účast osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná. Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon výdělečné činnosti na území ČR.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky:
-    nemocenské
-    ošetřovné
-    vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
-    peněžitá pomoc v mateřství.

Podmínky nároku na výplatu nemocenského pojištění u zaměstnanců:
-    uznání dočasné neschopnosti k práci
-    účast na nemocenském pojištění v době vzniku neschopnosti
-    ztráta příjmu ze zaměstnání (v důsledku dočasné pracovní neschopnosti)

Nemocenské, ošetřovné a peněžitá pomoc v mateřství se vypočte příslušnou procentní sazbou, která činí:
-    u peněžité pomoci v mateřství 70 %, u ošetřovného 60 % z hrubé mzdy
-    výše nemocenské se počítá z redukovaného vyměřovacího základu, který činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

První tři dny pracovní neschopnosti zaměstnanec nemá nárok na nemocenské ani na náhradu mzdy. Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel po dobu 14 kalendářních dnů, náleží zaměstnanci až od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské pojištění je vypláceno od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Dávky nemocenského pojištění se poskytují po tzv. podpůrčí dobu, která u nemocenského činí 380 kalendářních dní, u ošetřovného 9, resp. 16 kalendářních dní a u peněžité pomoci v mateřství po dobu 28 týdnů, resp. 37 týdnů. Nárok na dávky se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné pak u příslušné správy sociálního zabezpečení.

Související odkazy:
MPSV – nemocenské pojištění
ČSSZ – nemocenské pojištění zaměstnanců
ČSSZ – nemocenské pojištění OSVČ

5.4 - Rodina a mateřství

Rodina může obdržet následující dávky: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné.

Přídavek na dítě
Tato dávka pomáhá krýt náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Nárok mají rodiny s rozhodným příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny. Výše přídavku závisí i na věku dítěte. Přídavek vyplácí příslušná pobočka Úřadu práce ČR.

Rodičovský příspěvek
Na příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220.000,- Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Příspěvek není závislý na příjmech rodiny. Je vyplácen rovněž Úřadem práce ČR.

Mateřská dovolená
Žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným porodem na mateřskou dovolenou (výplatu obdrží od zaměstnavatele či správy sociálního zabezpečení). Délka mateřské dovolené čítá 28 (resp. 37 týdnů v případě narození 2 a více dětí). Po ukončení této doby vystaví buď zaměstnavatel či správa sociálního zabezpečí potvrzení o výplatě mateřské dovolené. Na základě tohoto potvrzení může rodič (i otec dítěte) nastoupit na rodičovskou dovolenou. Během této dovolené může rodič obdržet rodičovský příspěvek, popřípadě další dávky.

Související odkazy:
MPSV – dávky státní sociální podpory 

5.5 - Důchody

Nárok na starobní důchod má každý, kdo získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku (důchodového věku, věku od něho odvozeného nebo věku 65 let). Přehled dob pojištění a důchodového věku.

Předčasný starobní důchod
Základní podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve v 60 letech (za předpokladu, že do dosažení důchodového věku chybí nejvýše 5 roků). Pokud je důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, vzniká nárok nejdříve dnem, kdy do dosažení důchodového věku scházejí nejvýše 3 roky.

Vdovský a vdovecký důchod
Nárok na vdovský/vdovecký důchod lze uplatnit za splnění určitých podmínek a lze jej čerpat po dobu 1 roku po úmrtí manžela/manželky, nebo bez omezení pokud Vám je více jak 55 let.

Sirotčí důchod
Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemřel rodič (osvojitel) dítěte nebo osoba, která převzala dítě do náhradní péče.

Invalidní důchod
Pojištěnec má nárok na plný či částečný invalidní důchod, jestliže se stal (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo stal (částečně) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění.

Související odkazy:
ČSSZ – důchodové pojištění
MPSV – důchodové pojištění

5.6 - Evropské formuláře

V rámci koordinace sociálního zabezpečení mezi státy EU, EHP a Švýcarska migrujícím občanům a jejich rodinným příslušníkům zpravidla vzniká nárok na nejrůznější dávky sociálního zabezpečení. Za účelem prokázání nároku na tyto dávky se používají tzv. evropské formuláře. Mají jednotnou formu, vystavují se v jazyce příslušné země a jejich prostřednictvím spolu komunikují jednotlivé instituce sociálního zabezpečení.

V souvislosti se zdravotním pojištěním je dobré si vyřídit formulář E 104, který prokazuje doby, kdy za Vás zaměstnavatel platil pojištění. Zdravotní pojištění ze zahraničí je rovněž možné prokázat formuláři S041, E 106, S1 a S072).

Rozdělení evropských formulářů a vydávající instituce v ČR:
série S (dříve E 100) – dávky v nemoci a mateřství (zdravotní pojišťovny);
série P (dříve E 200) – dávky týkající se důchodů (správy sociálního zabezpečení – ČSSZ, OSSZ);
série U (dříve E 300) – pro dávky v nezaměstnanosti (úřady práce);
série E 400 – rodinné dávky (pracoviště státní sociální podpory /SSP/ na úřadech práce).

Základní typy evropských formulářů:
S1
(dříve E 106, E 109, E 120 a E 121) – Registrace do systému zdravotní péče země bydliště v případě pojištění v jiné zemi (důchodci žijící v zahraničí, rodinní příslušníci migrujících pracovníků, apod.);
S2 (dříve E 112) – Plánovaná zdravotní péče v zemi mimo stát pojištění;
S3 – Nárok na zdravotní péči v zemi předchozího zaměstnání (přeshraniční pracovníci);
DA1 (dříve E 123) – Uznávání pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v jiné zemi;
U1 (dříve E 301) – Doba pojištění v zahraničí, kterou je možno zohlednit při výpočtu dávek v nezaměstnanosti;
U2 (dříve E 303) – Převod dávek v nezaměstnanosti do zahraničí;
U3 – Upozornění na nové okolnosti, které mohou ovlivnit transfer dávek;
P1 – Přehled rozhodnutí jednotlivých zemí ohledně žádosti o důchod;
A1 (dříve E 101) – Osvědčení o pojištění v jiném státě, než je výkon pracovní činnosti (vyslaní pracovníci, osoby pracující ve více zemích zároveň).

Související odkazy:
Evropská komise – koordinace sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
Kancelář zdravotního pojištění
Státní sociální podpora v ČR
Úřad práce ČR
Dávky v nezaměstnanosti (formuláře U1 a U2)
Žádost o vystavení potvrzení A1

5.7 - Průkaz zdravotního pojištění

Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card, EHIC) je bezplatná karta pro potřeby dočasného pobytu v zemích EU/EHP a Švýcarska. Opravňuje k využívání nezbytné lékařské péče ve státním lékařském zařízení za stejných podmínek a za stejnou cenu jako pro občany pojištěné v dané zemi. Karty vydávají zdravotní pojišťovny v jednotlivých státech.

EHIC však:
- nenahrazuje cestovní pojištění,
- nevztahuje se na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty,
- nezaručuje ošetření zdarma.

Více na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=509&langId=cs

Soubor ke stažení: EURES_EMP082_CZ_1500K.WMV (WMV 48.09MB)

Poslední aktualizace: 17. 1. 2020