Příspěvek na bydlení

příspěvek na bydlení

Leták v pdf ZDE (1.49MB)

Dávky státní sociální podpory vyplácí Úřad práce ČR na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

Jednou z dávek, která je vyplácená na základě příjmů rodiny, je i příspěvek na bydlení. 

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory vyplácená opakovaně na základě podané žádosti o příspěvek na bydlení. O dávku je možné požádat až 3 měsíce zpětně od data podání žádosti o dávku, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady. Úřad práce ČR zkoumá výdaje na bydlení a příjem společně posuzovaných osob.

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže

a)  náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně

b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Jednoduše řečeno – pokud člověku nestačí na pokrytí nákladů souvisejících s bydlením 30 % (v Praze 35 %) jeho příjmů.   

Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, které společně byt užívají, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Okruh společně posuzovaných osoby vymezuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Příjem × 0,30 nebo 0,35 > náklady na bydlení
= nárok na příspěvek na bydlení nevzniká

Příjem × 0,30 nebo 0,35 < náklady na bydlení
= nárok na příspěvek na bydlení vzniká

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá. Pokud je vlastníkem bytu manžel/manželka, může o dávku příspěvek na bydlení požádat také druhý z manželů a to na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela. Žádost o příspěvek na bydlení může podat pouze jeden z manželů. 

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob.

Změní-li oprávněná osoba bydliště v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná změní bydliště v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

Náklady na bydlení tvoří:

a)  u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné,

b) u družstevních bytů a bytů vlastníků náklady srovnatelné, které za kalendářní měsíc činí:

Počet osob v rodině

Jedna

2 128

Dvě

2 912

Tři

3 808

Čtyři

4 592

 

Mezi další náklady na bydlení řadíme náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet společně posuzovaných osob

Jedna

789

Dvě

1 079

Tři

1 411

Čtyři a více

1 744

Náklady na bydlení musí být rozepsány na jednotlivé položky stejně jako náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. Náklady hrazené zálohově musí být v pravidelném – zpravidla dvanáctiměsíčním zúčtovacím období zúčtovány.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje.

Do nákladů na bydlení se započítávají náklady

uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo osobami společně posuzovanými, pokud v bytě, na který žádají, v rozhodném období žily,

Ve výši 80% normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná nebo společně posuzované osoby v rozhodném období v bytě nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení. V takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Normativní náklady na bydlení stanoví nařízení Vlády ČR, které je uveřejňováno ve Sbírce zákonů ČR. Nařízením vlády se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení musí být rozepsány na jednotlivé položky stejně jako náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. Náklady hrazené zálohově musí být v pravidelném, zpravidla dvanáctiměsíčním zúčtovacím období, zúčtovány.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje.

Rozhodným obdobím pro příspěvek na bydlení je kalendářní čtvrtletí. Příjmy společně posuzovaných osob i náklady na bydlení se dokládají za kalendářní čtvrtletí.

Mezi náklady na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny (doplatek na nákladech na bydlení), a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. V případě, že žadateli nebo společně posuzované osobě byly v období kalendářního čtvrtletí náklady na bydlení vráceny (přeplatek na nákladech na bydlení), snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

Možnosti podání žádosti

Osobní návštěva kontaktního pracoviště ÚP ČR není vždy nutná. Žádosti mohou lidé podávat i jinou cestou – přes podatelnu ÚP ČR, zaslat poštou či prostřednictvím datové schránky. Pokud bude třeba cokoli doplnit nebo upravit, zaměstnanci úřadu už pak žadatele sami zkontaktují prostřednictvím písemné Výzvy. V rámci přívětivého přístupu nabízí Úřad práce ČR též možnost objednat se na určitý termín. Na některých pracovištích je možné tak učinit online. Další variantou je sjednat si termín návštěvy telefonicky. Bližší informace a kontakty na příslušné zaměstnance jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých pracovišť ÚP ČR (www.uradprace.cz).

Vzory vyplněných formulářů jsou k dispozici na:

www.uradprace.cz/web/cz/vzory-vyplnenych-formularu

Projekt Efektivní služby zaměstnanosti,
reg. č. CZ.03.1.54/0.0/0.0/15_011/0000056.

Poslední aktualizace: 31. 8. 2020