Slovinsko životní a pracovní podmínky
Občané České republiky nepotřebují pro práci ve Slovinsku, pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání slovinských občanů.
Kde hledat práci
Pro vyhledání volného místa můžete využít:
EURES – Evropský portál pracovní mobility – https://eures.europa.eu/index_cs
Pracovní nabídky ve Slovinsku – https://europa.eu/eures/portal/jv-se/search?page=1&resultsPerPage=10&orderBy=BEST_MATCH&locationCodes=si&lang=en
EURES Slovinsko – https://www.ess.gov.si/iskalci-zaposlitve/iskanje-zaposlitve/iskanje-dela/#/
Portál slovinského úřadu práce – Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje (ZRSZ)
https://www.ess.gov.si/iskalci-zaposlitve/#/
Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst ve Slovinsku, např.:
https://www.optius.com/iskalci/prosta-delovna-mesta/
https://www.mojedelo.com/prosta-delovna-mesta/vsa-podrocja
https://www.adecco.si/delovna-mesta/
https://www.kansai-helios.si/kariera/prosta-delovna-mesta/
https://www.optius.com/podjetja/eurospin-eko-d-o-o/
https://goodyear-slovenija.si/zaposlitev/
https://www.novartis.com/si-sl/kariera/iskanje-kariere
https://www.profil.si/https://www.mojedelo.com/
Agentury práce (Agencije za zapošljavanje / Agencija za zapošljavanje)
Personální agentury nemohou uchazeči o zaměstnání účtovat poplatky za využití jejich zprostředkovatelských služeb.
Žádost o zaměstnání by měla obsahovat motivační dopis a životopis. Přizpůsobte obsah těchto dokumentů očekáváním zaměstnavatele a požadavkům na pracovní pozici. Zdůrazněte důležité dovednosti a úspěchy, které jsou relevantní pro danou pozici, načrtněte, co můžete na pozici přinést na základě faktů a příkladů. Upozorněte na to, co máte, ne na to, co vám chybí, a nikdy o sobě neposkytujte nepravdivé nebo zavádějící informace. Odstavce by měly mít 4 – 5 vět, které nesmí být příliš dlouhé.
V motivačním dopise vysvětlete, proč se ucházíte o danou pozici a zdůrazněte, proč by si zaměstnavatel měl vybrat právě vás (co můžete společnosti přinést). Napište svou žádost ve slovinštině. Zaměstnavatel může požadovat životopis i v jiném jazyce, nejčastěji v angličtině.
Pracovní místa se liší a vyžadují různé znalosti, zkušenosti a dovednosti. Je proto velmi důležité napsat pro každou pracovní pozici jiný motivační dopis.
Dívejte se na pracovní pohovor jako na obchodní schůzku. Hlavním cílem zaměstnavatele je zjistit, zda jste na danou pozici nejvhodnějším kandidátem. Vaším cílem je prezentovat se v tom nejlepším světle. Po pohovoru analyzujte, jak to dopadlo a pošlete zaměstnavateli poděkování.
Životopis – vzory CV
Pokud žijete ve Slovinsku, můžete se zaregistrovat na Úřadu práce prostřednictvím Služeb zaměstnanosti Slovinska (ESS). Získáte tak přístup k různým typům pomoci při hledání zaměstnání. Prostřednictvím portálu https://www.poiscidelo.si/ vám s vytvořením životopisu pomohou webové stránky ESS ve slovinštině, zatímco portál https://europass.cz/ vám umožní vytvořit životopis ve všech evropských jazycích a v různých formátech. Tento typ webové služby je k dispozici také u některých agentur a zaměstnavatelů.
uznávání kvalifikací a Regulovaná povolání
Význam transparentnosti a vzájemného uznávání diplomů jako nezbytného doplňku volného pohybu pracovníků Možnost uznání vaší kvalifikace a dovedností může hrát rozhodující roli při rozhodování, zda začít pracovat v jiné zemi EU. Je proto nezbytné vytvořit evropský systém, který zaručuje vzájemné uznávání odborných kompetencí v různých členských státech. Pouze takový systém zajistí, že se nedostatečné uznávání odborných kvalifikací stane překážkou mobility pracovníků v rámci EU.
Hlavní zásady pro uznávání odborných kvalifikací v EU
V zásadě by každý občan EU měl mít možnost svobodně vykonávat své povolání v kterémkoli členském státě. Praktické uplatňování této zásady je bohužel často brzděno vnitrostátními požadavky na přístup k určitým povoláním v hostitelské zemi. EU zřídila systém uznávání odborných kvalifikací. Tento systém rozlišuje mezi regulovanými povoláními (povoláními, pro která je vyžadována určitá kvalifikace) a povoláními, která nejsou v hostitelském členském státě právně regulována.
Překonávání rozdílů v systémech vzdělávání a odborné přípravy v rámci EU
Systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU stále vykazují významné rozdíly. Nedávná rozšíření EU s odlišnými vzdělávacími tradicemi tuto rozmanitost ještě prohloubila.
To vyžaduje vytvoření společných pravidel, která zaručuje uznávání pravomocí.
Aby překonala tuto rozmanitost vnitrostátních kvalifikačních standardů, metod učení a struktur odborné přípravy, předložila Evropská komise soubor nástrojů, jejichž cílem je zajistit větší transparentnost a uznávání kvalifikací pro akademické i profesní účely.
Pokud jste se rozhodli pracovat v Slovinsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.
Neregulované povolání – Není-li vámi vybrané povolání ve Slovinsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Slovinska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.
Regulované povolání – Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Slovinska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost.
K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání náleží mezi regulované profese.
Seznam regulovaných profesí ve Slovinsku – https://spot.gov.si/sl/teme/seznam-reguliranih-poklicev/
Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Informace o procesu a uznávacích orgánech ve Slovinsku jsou dostupné na stránkách http://www.gov.si/en/topics/mutual-recognition-of-professional-qualifications/.
Registrace k pobytu
Státní příslušníci členských států EHP nebo Švýcarska
Pro pobyt ve Slovinsku delší, než tři měsíce budete potřebovat potvrzení o registraci pobytu – https://www.gov.si/teme/vstop-in-prebivanje/. Můžete jej získat na správním oddělení územního obvodu, ve kterém bydlíte, na základě platného občanského průkazu nebo cestovního pasu. Pokud jste již byli zaměstnáni, měli byste toto zaměstnání doložit ve formě pracovní smlouvy. Pokud studujete, jste samostatně výdělečně činní, jste samostatně výdělečně činní nebo odcházíte do důchodu, měli byste to doložit. Musíte také prokázat, že máte zajištěné prostředky na živobytí
a povinné zdravotní pojištění.
Registrace vašeho bydliště není totéž jako registrace vašeho bydliště. Po obdržení potvrzení
o registraci k pobytu musíte nahlásit své bydliště správnímu oddělení do 8 dnů ode dne podání nebo doručení dokumentu nebo ode dne dočasného vyřízení. Jako důkaz je přijímán doklad o vlastnictví nemovitosti, nájemní smlouva nebo souhlas vlastníka. Dokud občan EU neobdrží potvrzení
o registraci k pobytu jako občan EU, musí se zaregistrovat na příslušné policejní stanici a učinit tak do 3 dnů od příjezdu do země – https://e-uprava.gov.si/.
Jako státnímu příslušníkovi členského státu Evropské unie vám však může být pobyt ve Slovinsku odepřen pouze v případě, že nesplňujete podmínky pro vydání osvědčení nebo pokud představujete hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.
Po obdržení povolení k trvalému pobytu máte 8 dní od obdržení povolení na to, abyste si vyřídili registraci místa trvalého pobytu na správním odboru. Povolení k trvalému pobytu můžete získat, pokud jste občanem EU a pobýváte ve Slovinsku po dobu 5 let (podle osvědčení o registraci pobytu). Dokud nebude váš trvalý pobyt ve Slovinsku zaregistrován, budete mít i nadále trvalý pobyt ve své zemi.
Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání
Jako občan EU můžete vstoupit do Republiky Slovinsko na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu.
Občané EU, kteří chtějí pobývat ve Slovinsku po dobu delší než tři měsíce, mohou požádat
o osvědčení o registraci k pobytu na územně správní jednotce v oblasti svého bydliště ihned po vstupu do země nebo před uplynutím povoleného tříměsíčního pobytu – https://www.gov.si/drzavni-organi/upravne-enote/.
Osvědčení o registraci k pobytu se vydává občanům EU na dobu jejich předpokládaného pobytu, nejdéle však na dobu pěti let. Osvědčení o registraci k pobytu lze prodloužit za stejných podmínek,
za jakých bylo vydáno.
Do 3 dnů od překročení hranic se musíte nahlásit na příslušné policejní stanici. Uvedete adresu, kde budete ubytováni, a údaje z dokladu totožnosti. Pokud chcete žít ve Slovinsku méně než 3 měsíce
a jste občanem EU, nepotřebujete potvrzení o registraci k pobytu. Potvrzení o pobytu nepotřebujete ani v případě, že ve Slovinsku pracujete jako "příhraniční pracovník" (osoba, která je zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná na území členského státu EU a která žije nebo se vrací na území jiného členského státu alespoň jednou týdně).
O povolení k pobytu si můžete požádat ihned po příjezdu do země nebo před uplynutím 3měsíčního období pobytu. Potvrzení o registraci k pobytu si musíte vyžádat na příslušném správním úřadě, kde musíte také nahlásit jakoukoli změnu adresy. Příslušný orgán vám vydá potvrzení o bydlišti za účelem zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, studia nebo jiných forem vzdělávání, sloučení rodiny nebo za jiným účelem. Povolení k pobytu je platné po dobu 5 let nebo po dobu, po kterou hodláte pobývat ve Slovinsku. Potvrzení o registraci k pobytu je vydáváno ve formě občanského průkazu. Administrativní jednotky jsou obvykle otevřeny každý pracovní den. Odhlášení musí být provedeno před odjezdem ze Slovinska – https://e-uprava.gov.si/en.
Rodné číslo (EMŠO)
Registrací ve Slovinsku získáte osobní identifikační číslo EMŠO z Centrálního registru obyvatel, které bude sloužit jako základ pro poskytování daňových, bankovních a dalších služeb ve Slovinsku. Prvním správním orgánem, na který se obrátíte, bude ten, který vydá EMŠO.
Daňové číslo a bankovní účet
Daňové číslo můžete získat prostřednictvím Finanční správy Republiky Slovinsko. Účet si můžete otevřít v jakékoli bance. K otevření účtu obvykle potřebujete platný průkaz totožnosti a slovinské daňové identifikační číslo.
Občané členských států
EU nepotřebují ve Slovinsku pracovní povolení. Zaměstnavatel registruje zaměstnání tím,
že zaměstnance zaregistruje k sociálnímu pojištění u Slovinského ústavu zdravotního pojištění.
Před příjezdem do Slovinska
Vyžaduje se alespoň základní znalost slovinštiny. Poměrně velký počet slovinských občanů mluví cizím jazykem (většinou anglicky, v některých případech je to němčina). Po příjezdu do Slovinska je nutné zajistit dočasné ubytování.
Vezměte si s sebou důležité dokumenty. Jedná se o osobní doklady, cestovní pas, řidičský průkaz, pokud jej máte, další úřední dokumenty – rodný list, oddací list, diplomy, certifikáty. Udržujte své dokumenty vícejazyčné. V opačném případě si je nechte přeložit ve své domovské zemi nebo soudním tlumočníkem při příjezdu.
Vezměte si s sebou evropský průkaz zdravotního pojištění (bude vydán ve vaší zemi). Pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte předepsané léky, vezměte si s sebou zdravotní záznamy.
Pokud chcete uplatnit některá práva na koordinaci sociálního zabezpečení (například dávky
v nezaměstnanosti), ujistěte se, že máte s sebou požadované dokumenty.
Od 1. ledna 2007 se Slovinsko stalo další zemí Evropské unie používající měnu euro a zároveň se připojilo ke státům patřícím do schengenského prostoru.
Sociální ZABEZPEČENÍ – ZDRAVOTNÍ a sociální pojištění
Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. PŘÍSPĚVKY NA SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ MIGRUJÍCÍ PRACOVNÍCI ODVÁDĚJÍ V JEDNÉ ČLENSKÉ ZEMI. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.
Zdravotní pojištění ve Slovinsku – https://www.zzzs.si/
https://www.triglavzdravje.si/
https://www.generali.si/zavarovanje/zdravje
ADMINISTRATIVNÍ POSTUP PRO ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE
Hledání práce v zahraničí
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zpravidla se automaticky stávají pojištěnci státu zaměstnání, od kterého také obdrží doklad o nároku na zdravotní péči.
Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu
Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání EHIC (pokud byl dotyčné osobě vystaven). Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Po ukončení výdělečné činnosti v zahraničí je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Zároveň je nutné doložit doby pojištění ze zahraničí (viz předchozí odstavec), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Souběh zaměstnání
Při souběhu pracovních činností ve Slovinsku a v ČR bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
a) Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných
v jiném členském státě EU/EHP.
b) Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.
Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.
Bližší informace: Kancelář zdravotního pojištění a Česká správa sociálního zabezpečení.
Daň z příjmů fyzických osob
Finanční správa – https://www.fu.gov.si/
Ministerstvo financí – https://www.gov.si/drzavni-organi/ministrstva/ministrstvo-za-finance/
Průměrná hrubá měsíční mzda ve Slovinsku (1/2024) činila 2 317,82 eur.
Průměrná čistá měsíční mzda ve Slovinsku (1/2024) činila 1 477,34 eur.
Současný daňový systém Slovinska stanoví daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, zvláštní a spotřební daně.
Výše pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnané osoby činí: 22,10 % ze základu (platí zaměstnanci) a 16,10 % ze základu (platí zaměstnavatelé). Jedná se o příspěvky na penzijní a invalidní pojištění, zdravotní pojištění, pojištění rodičovské péče, pojištění zaměstnání a pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání.
Pokud pracujete ve Slovinsku, podléháte zdanění podle tohoto zákona:
https://www.fu.gov.si/davki_in_druge_dajatve/podrocja/dohodnina/dohodnina_dohodek_iz_dejavnosti/
Roční daňové přiznání
Záloha na daň z příjmu se vypočítává progresivně v průběhu roku ze všech příjmů jako srážka daně ve výši 16 %, 26 %, 33 %, 39 % a 45 % pro pásmo daně z příjmu v závislosti na vašem daňovém základu.
Formuláře pro podání daňového přiznání – https://edavki.durs.si/EdavkiPortal/OpenPortal/CommonPages/Opdynp/PageD.aspx?category=napoved_za_dohodnino_fo
Kalkulačka pro výpočet daně z příjmů ve Slovinsku – https://data.si/izracun-dohodnine/
Spotřební daně
Daň z přidané hodnoty (DPH) se platí ze zboží, služeb a dovozu zboží.
Základní sazba DPH Slovinsku je 22 %.
Nižší sazba DPH ve výši 9,5 % se uplatňuje na potraviny, dodávka vody, léky, léčiva, zdravotnické vybavení, osobní doprava, knihy a noviny, vstupenky na kulturní a sportovní akce, dovoz uměleckých děl a starožitností atd.
Ztráta zaměstnání a ukončení pracovního poměru
Způsoby ukončení pracovního poměru se liší v závislosti na tom, zda se jedná o pracovní smlouvu na dobu určitou nebo na dobu neurčitou a zda je pracovní smlouva ukončena dohodou nebo výpovědí jedné ze stran. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou je ukončen bez výpovědní doby uplynutím doby, na kterou byl uzavřen.
Smluvní strany mohou pracovní smlouvu kdykoliv vypovědět písemnou dohodou nebo výpovědí ze strany jedné ze smluvních stran. Ukončení pracovního poměru může být "běžným" nebo "mimořádným" postupem. Pracovní smlouva končí písemnou dohodou obou stran. Při ukončení pracovního poměru vás zaměstnavatel musí písemně informovat o vašich nárocích na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Neposkytnutí těchto informací nemá vliv na samotnou platnost dohody
o ukončení.
Běžné ukončení pracovního poměru
Smluvní strany (zaměstnanec a zaměstnavatel), ukončí pracovní smlouvu uplynutím zákonné výpovědní doby (15 až 80 dnů). Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr z podnikatelských důvodů (z důvodů ekonomických, organizačních, technologických, strukturálních nebo obdobných, pokud již není možné vykonávat konkrétní práci za podmínek stanovených v pracovní smlouvě),
z důvodu neschopnosti zaměstnance (nedosažení očekávaného pracovního výkonu) a z důvodu zavinění (porušení smluvních povinností nebo nesplnění jiných povinností souvisejících s pracovním poměrem) (např. změna pracovního zařazení, změna místa výkonu práce, změna časového harmonogramu plnění úkolů, obchodní důvody, tj. není potřeba žádná konkrétní úloha).
Pokud vám zaměstnavatel dává výpověď z pracovních důvodů nebo nezpůsobilosti, může vám nabídnout novou pracovní smlouvu.
Mimořádné zrušení pracovního poměru
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci mimořádnou výpověď z různých důvodů, např. pokud zaměstnanec neplní své smluvní povinnosti, poruší pracovní povinnosti, které jsou trestným činem, pokud zaměstnanec úmyslně nebo z hrubé nedbalosti neplní smluvní nebo jiné povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, pokud se zaměstnanec nedostaví do práce po dobu 5 po sobě jdoucích dnů bez omluvení své nepřítomnosti, nebo pokud se zaměstnanec během pracovní neschopnosti nebo úrazu neřídí pokyny příslušného lékaře.
Zaměstnanec může dát mimořádnou výpověď z různých důvodů, např. pokud mu zaměstnavatel neposkytl práci déle než 2 měsíce a zároveň mu nevyplácí mzdu za práci, pokud zaměstnanec není schopen práce z důvodu zákazu výkonu činnosti uloženého inspektorátem nebo pokud zaměstnavatel nezajistil vaši bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo pokud bylo porušeno rovné zacházení s oběma pohlavími.
Minimální výpovědní lhůta je 15 dní, nesmí však být delší než 80 dnů. V závislosti na důvodech ukončení pracovního poměru (výpověď ze strany zaměstnavatele nebo zrušení pracovního poměru na dobu určitou) máte nárok na pojištění pro případ nezaměstnanosti, o které můžete požádat na příslušném úřadu práce. V průběhu výpovědi se můžete obrátit na příslušnou odborovou organizaci nebo inspektorát práce: https://www.gov.si/drzavni-organi/organi-v-sestavi/inspektorat-za-delo/
Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Slovinsku – https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1128&langId=en
Dávky v nezaměstnanosti ve Slovinsku – https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1128&langId=en&intPageId=4785
Pracovní podmínky
Pracovní smlouvy
Zákon o zaměstnanosti (ZDR-1) stanovuje základní náležitosti a údaje, které musí být uvedeny
v pracovní smlouvě: smluvní strany, tj. název zaměstnavatele a jméno zaměstnance, název pracovní pozice, místo výkonu práce, doba, na kterou je pracovní smlouva uzavřena, informace o tom, zda se jedná o plný nebo zkrácený úvazek, pracovní dobu, základní mzdové podmínky a další příplatky, čas, den a způsob výplaty mzdy, dovolenou za kalendářní rok, výpovědní dobu, informace o příslušné kolektivní smlouvě zaměstnavatele. Pracovní smlouva musí být sepsána písemně.
Po podpisu pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vás přihlásit ke zdravotnímu, důchodovému, invalidnímu a nezaměstnanému pojištění ode dne nástupu do pracovního poměru.
Jakákoli ustanovení v pracovní smlouvě, která jsou v rozporu se zákonem, kolektivními smlouvami nebo vnitřními stanovami zaměstnavatele, jsou neplatná.
Dojde-li ke změně pracovního zařazení nebo druhu práce, místa výkonu práce, doby trvání pracovní smlouvy nebo týdenní/měsíční pracovní doby (na plný nebo částečný úvazek), je zaměstnavatel povinen pracovní smlouvu ukončit a nabídnout vám k podpisu novou pracovní smlouvu.
Pracovní poměr na dobu určitou se uzavírá na základě pracovní smlouvy na dobu určitou
s konkrétním datem ukončení smlouvy. Můžete také uzavřít konkrétní pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, který poskytuje práci jinému zaměstnavateli v souladu s pravidly upravujícími trh práce.
Pokud podepíšete pracovní poměr na částečný úvazek, budou vaše pracovní práva a povinnosti přiměřené.
Jste-li v pracovněprávním vztahu zaměstnáni jako jednatel nebo společník, můžete si v pracovní smlouvě sjednat další práva, povinnosti a úkoly vyplývající z pracovního poměru na dobu určitou
s ohledem na podmínky a omezení pracovního poměru na dobu určitou, pracovní dobu, poskytování přestávek a odpočinku, odměňování, kárnou odpovědnost a ukončení pracovního poměru.
Speciální kategorie pracovníků
Ve Slovinsku je zvláštní ochrana poskytována určitým kategoriím pracovníků, tj. ženám, pracovníkům z důvodu těhotenství a rodičovství, pracovníkům mladším 18 let, osobám se zdravotním postižením a starším pracovníkům.
Ochrana zaměstnanců mladších 18 let se týká zejména zákazu výkonu některých druhů těžké
a škodlivé práce, zákazu práce přesčas a noční práce, jakož i povinnosti prodloužit si dovolenou
za kalendářní rok o sedm pracovních dnů.
Zákon vyžaduje, aby zaměstnavatelé poskytovali zvláštní ochranu osobám se zdravotním postižením, jakož i jiným osobám se zdravotním postižením při zaměstnání nebo odborné přípravě. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením podléhá systému kvót, který se určuje podle činnosti. Zaměstnavatel, který zaměstnává více osob se zdravotním postižením, než je kvóta platná pro jeho odvětví, má nárok na zvláštní výhody a pobídky. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci, který zjistí, že má změněnou schopnost pracovat, práci, která odpovídá jeho pracovní schopnosti, zkrácený úvazek, pracovní rehabilitaci a náhradu mzdy. Podle pracovněprávních předpisů může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr na dobu neurčitou bez nabídky nové pracovní smlouvy, a to pouze z důvodu zdravotního postižení druhé nebo třetí kategorie nebo z pracovních důvodů, pokud zaměstnavatel není schopen takovému zaměstnanci zaručit práva podle předpisů, přeřadit jej po ukončení pracovní rehabilitace na jinou pozici nebo nabídnout práci na zkrácený úvazek. kteří mají více než pět zaměstnanců, rozhoduje Komise o zjištění skutkového stavu při ukončení pracovní smlouvy se zdravotně postiženým pracovníkem, z čehož vyplývají i důvody výpovědi.
Všichni pracovníci starší 55 let mají zvláštní ochranu. Starší pracovníci mají právo začít pracovat na částečný úvazek, pokud odcházejí do částečného důchodu. Zaměstnavatel nesmí nařídit starším zaměstnancům práci přesčas nebo v noci bez jejich písemného souhlasu.
Pokud dojde k porušení některého z vašich práv souvisejících se zaměstnáním, můžete to nahlásit na inspektorátu práce – https://www.gov.si/drzavni-organi/organi-v-sestavi/inspektorat-za-delo/
OSVČ - samostatná výdělečná činnost
Hospodářská činnost ve Slovinsku může být vykonávána fyzickými nebo právnickými osobami v jedné z následujících organizačních forem. Fyzické osoby nejčastěji vykonávají svou podnikatelskou činnost jako živnostníci. Společnosti mohou být založeny ve formě právnických osob: společnosti s ručením omezeným (d.o.o.), akciové společnosti (d.d.), evropské společnosti (SE), společnosti s ručením omezeným (d.n.o.) a komanditní společnosti (k.d.). Nejběžnějšími formami jsou živnostník (podnikatel) a společnost s ručením omezeným (d.o.o.).
Podnikatel může zahájit svou činnost, pokud je registrován jako hospodářský subjekt a splňuje všechny zvláštní podmínky, které se liší v závislosti na hlavní vykonávané podnikatelské činnosti.
To znamená, že podnikatel může začít vykonávat svou činnost až po získání oprávnění k této činnosti, např. že si může založit řemeslnou provozovnu po získání živnostenského oprávnění, vykonávat právní praxi po zápisu do příslušného rejstříku u Ministerstva spravedlnosti nebo po získání koncese, a může poskytovat samostatnou zdravotní péči až po zápisu do rejstříku u Ministerstva zdravotnictví apod.
Jako (budoucímu) podnikateli vám bude poskytnuta IT podpora prostřednictvím státního portálu
SPOT – https://spot.gov.si/sl/portal-in-tocke-spot/predstavitev-sistema-spot/.
Pokud jste cizinec, musíte před zahájením podnikání získat EMŠO číslo (rodné číslo) a daňové číslo. Potřebujete jak otevření bankovního účtu, tak získání kvalifikovaného digitálního podpisu, se kterým budete moci prostřednictvím portálu SPOT obchodovat.
Založení firmy nebo jednoduché společnosti s ručením omezeným je snadné a rychlé, protože nepotřebujete pomoc notáře nebo právníka. Celý proces může trvat méně než 3 dny od data podání žádosti. K provedení tohoto postupu potřebujete digitální certifikát; můžete také požádat
o odbornou radu zdarma na některém z kontaktních míst SPOT.
Chcete-li vytvořit složitější společnost s větším počtem akcionářů a složitějšími vztahy mezi nimi, budete potřebovat pomoc notáře.
Zákon o obchodních společnostech (ZGD-1) také definuje některé případy, kdy se osoba nemůže stát zakladatelem, akcionářem nebo živnostníkem.
Důležité odkazy
Agentura pro podporu podnikání – https://spot.gov.si/sl/portal-in-tocke-spot/predstavitev-sistema-spot/
Agentura pro veřejné právní záznamy – https://www.ajpes.si/
Finanční správa – https://www.fu.gov.si/
Obchodní a průmyslová komora – https://www.gzs.si/
Komora řemesel a malých podniků – https://www.ozs.si/
Seznam notářů – https://www.notar-z.si/
Platové podmínky
Výše minimální mzdy pro rok 2024, byla stanovena na € 1.253,90. Zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu stanovenou zákonem nebo kolektivní smlouvou pro konkrétní činnost. Minimální mzda nezahrnuje všechny příplatky za odpracované roky, příplatky za výkon práce a podnikání, příplatky za ztížené pracovní podmínky nebo příplatky za noční práci, práci v neděli nebo za práci ve svátek a jiné dny pracovního klidu v souladu se zákonem.
Odměnou za práci na základě pracovní smlouvy je mzda, která je vždy v peněžní formě, a další druhy odměn, pokud je to stanoveno v kolektivní smlouvě. Mzda se skládá ze základního platu, odměny podle výkonu a příplatků (za práci v noci, práci přesčas, práci v neděli, práci o svátcích
a odpracovaných letech). Základní mzda je pevnou součástí a je stanovena podle náročnosti práce, na kterou má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu. Součástí odměny je i odměňování na základě výkonu, pokud je sjednáno v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě.
Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci náklady na stravování při výkonu práce, na cestu do práce a z práce a veškeré náklady, které mu vzniknou při výkonu konkrétních pracovních činností
a úkolů při cestování za prací. Zaměstnanci, kteří mají nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí od svého zaměstnavatele pobírat náhradu mzdy ve výši minimální mzdy.
Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel ukončí pracovní poměr v řádném řízení z pracovních důvodů nebo z důvodu nezpůsobilosti, náleží odstupné. Zaměstnanci přísluší odstupné i při skončení pracovního poměru na dobu určitou, při odchodu do důchodu a při mimořádném zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu porušení zákona ze strany zaměstnavatele (neplacení mzdy či odvodů apod.).
Zaměstnanec se se zaměstnavatelem může dohodnout, že zaměstnanec má právo na podíl na zisku
v daném účetním období.
Mzda je vyplácena za období, která nesmí přesáhnout jeden měsíc, a to k předem dohodnutému dni v měsíci a nejpozději do 18. dne po skončení výplatního období.
Zaměstnavatel je povinen vystavit zaměstnanci ke každé výplatě mzdy písemnou výplatní pásku.
Zaměstnavatel je dále povinen vystavit výzvu k úhradě a úhradu daní a příspěvků za předchozí kalendářní rok, a to do 31. ledna nového kalendářního roku.
Výplatní páska musí obsahovat zejména: základní mzdu pracovníka, odměny, případnou mzdu závislou na výkonu, náhradu mzdy podle druhu, hrubou a čistou mzdu, pojistné na sociální zabezpečení a daň z příjmů fyzických osob.
Pracovní doba
je skutečná pracovní doba plus 30minutová přestávka a doba potřebná pro zákonnou nepřítomnost v práci. Práce na plný úvazek je stanovena na týdenní bázi a obvykle činí 40 hodin týdně. Může být kratší, ale ne méně než 36 hodin týdně. Pokud existuje zvýšené riziko zranění nebo poškození zdraví, může být práce na plný úvazek kratší než 36 hodin týdně. Celá pracovní doba nesmí být naplánována na méně než 4 dny v týdnu.
Zaměstnavatel musí zaměstnance předem písemně upozornit, pokud musí pracovat přesčas, a musí jim za to zaplatit. Přesčasy jsou však omezeny na maximálně 8 hodin týdně, 20 hodin měsíčně a 170 hodin ročně. Výjimečně a se souhlasem pracovníka je v některých odvětvích, např. ve zdravotnictví, povolena přesčasová práce až 230 hodin ročně, musí to však být stanoveno v odvětvové nebo profesní kolektivní smlouvě. Mají nárok na odpočinek v délce nejméně 12 hodin bez přerušení každých 24 hodin. Týdenní odpočinek musí nepřetržitě trvat nejméně 24 hodin.
Máte nárok na zvláštní příplatek za práci přesčas a za práci v méně vhodnou dobu (noční práce, státní svátky a další dny pracovního klidu).
Noční práce je práce vykonávaná mezi 23. hodinou a 6. hodinou ranní. Pokud organizace pracovní doby vede k zavedení noční směny, zahrnuje noční práce 8 nepřetržitých hodin od 22:00 do 7:00 hodin. Pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin denně (průměr se počítá za období 4 měsíců).
Noční práce je zakázána pracovníkům mladším 18 let, těhotným ženám a kojícím matkám. Omezení práce přesčas a noční práce se vztahuje na starší pracovníky. Porušení povinností je možné hlásit inspektorátu práce - https://www.gov.si/drzavni-organi/organi-v-sestavi/inspektorat-za-delo/.
Dovolená (dovolená za kalendářní rok)
Nárok na dovolenou za kalendářní rok máte podpisem pracovní smlouvy. Zákon o pracovněprávních vztazích (ZDR-1) stanoví nárok zaměstnance na dovolenou v délce nejméně 4 týdnů v každém kalendářním roce, a to bez ohledu na to, zda pracujete na plný nebo částečný úvazek.
Pokud uzavřete pracovní smlouvu nebo vám skončí pracovní smlouva v průběhu kalendářního roku
a vaše doba zaměstnání v tomto kalendářním roce je kratší než 1 rok, máte nárok na odpovídající výši dovolené za kalendářní rok.
Různé okolnosti (např. věk, zdravotní postižení, děti, snížená fyzická zdatnost zaměstnanců a péče
o dítě, které vyžaduje zvláštní péči) jsou důvodem pro získání dalších dnů dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanci náleží také další dny dovolené za kalendářní rok na základě kritérií stanovených
v kolektivních smlouvách nebo ve stanovách zaměstnavatele, které jsou uvedeny v pracovní smlouvě.
Zaměstnanec, který uzavře pracovní poměr na částečný úvazek, může uplatnit nárok na dovolenou
v poměru k pracovní době stanovené ve smlouvě.
Každý zaměstnanec, který má nárok na dovolenou za kalendářní rok, má rovněž nárok na náhradu mzdy za dovolenou ve výši minimálně minimální mzdy, která musí být v zásadě vyplacena nejpozději do 1. července daného roku, pokud kolektivní smlouva nestanoví jinak. Pokud máte nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, máte také nárok na odpovídající příspěvek na dovolenou (jedna dvanáctina za každý odpracovaný měsíc).
Zaměstnavatel vám musí umožnit čerpání dovolené do konce běžného roku. Do konce kalendářního roku si musíte vyčerpat alespoň 2 týdny dovolené a zbytek po dohodě se zaměstnavatelem do
30. června následujícího roku.
Nepřítomnost v práci
Máte nárok na maximálně 7 pracovních dnů placeného volna za kalendářní rok z osobních důvodů (vlastní svatba, úmrtí manžela, dítěte nebo rodiče, vážný úraz, doprovod dítěte do školy v první školní den).
Máte právo být nepřítomni v práci, pokud nejste dočasně schopni pracovat z důvodu nemoci nebo zranění nebo proto, že darujete krev nebo vykonáváte jiné povinnosti, jako jsou vojenská cvičení, služba v porotě atd.
Zaměstnanec zapsaný do vzdělávání nebo odborné přípravy má nárok na volno za účelem přípravy nebo skládání zkoušek. Není-li v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo dohodě o zvláštní pedagogické činnosti stanoveno jinak, máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve dnech prvního konání zkoušky.
Dávky v mateřství a rodičovství
Mateřská dovolená
Mateřská dovolená v délce 105 dnů je určena pro těhotné ženy, aby se mohly připravit na porod
a pečovat o své dítě v období bezprostředně po porodu. Během mateřské dovolené se peněžitá pomoc v mateřství vyplácí ve výši 100 % základu a není stanovena na žádný strop. Nárok na mateřskou dovolenou se odvíjí od toho, zda máte rodičovské pojištění. Matky nastupují na mateřskou dovolenou 28 dní před předpokládaným termínem porodu. Otcovská dovolená umožňuje otcům pečovat o dítě společně s matkou. Otcové mají nárok na 15 dní otcovské dovolené, kterou si musí vzít nejpozději do tří měsíců po narození dítěte. Po dobu otcovské dovolené je otcovská vyplácena ve výši 100 % základu a její strop činí 2,5násobek průměrného měsíčního platu. Každý rodič má nárok na 160 dní rodičovské dovolené. Z toho 60 dnů je nepřenosných, zatímco 100 dní lze přenést z jednoho rodiče na druhého. Nepřenosnou část rodičovské dovolené lze čerpat nejpozději do věku osmi let po narození dítěte. Po dobu dovolené je rodičovský příspěvek vyplácen ve výši 100 % základu a jeho strop činí 2,5násobek průměrného měsíčního výdělku.
Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovské dávky – https://www.csd-slovenije.si/csd-ljubljana/pogosta-vprasanja-in-odgovori/#starsevsko-varstvo-in-druzinski-prejemki
Rodinné dávky
Přídavky na dítě – https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1128&langId=en&intPageId=4773
Ostatní rodinné přídavky – https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1128&langId=en&intPageId=4774
Ochrana rodičů – https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1128&langId=en&intPageId=4775
Doplňující informace
Vstup do slovinského systému veřejného pojištění:
Slovinský institut důchodového pojištění
Kolodvorska 15, 1000 Ljubljana, Slovenija
e-mail: informacije@zpiz.si
https://www.zpiz.si/cms
Slovinský institut zdravotního pojištění – https://www.zzzs.si/
Slovinské služby zaměstnanosti – https://www.ess.gov.si/iskalci-zaposlitve/#/
Národní portál elektronické veřejné správy – https://e-uprava.gov.si/si/
Velvyslanectví ČR ve Slovinsku – https://mzv.gov.cz/ljubljana/cz/index.html
Poslední aktualizace: 4. 11. 2024