Polsko životní a pracovní podmínky

 

V důsledku aktuální situace spojené s šířením onemocnění COVID-19 je možné, že se některé informace o postupech spojených s návštěvou místních úřadů budou lišit!

Koronavirus - informace a doporučení: https://www.gov.pl/web/koronawirus/aktualne-zasady-i-ograniczenia

COVID19 - situace v oblasti vycestování z ČR, vstupu na území Polska a restrikcích v pohybu na území  https://www.mzv.cz/warsaw/cz/zpravy_a_udalosti/zmeny_v_podminkach_cestovani.html

Obecně COVID 19 Rozcestník - aktuální informace k cestám do zahraničí  https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/x2020_04_25_rozcestnik_informaci_k_cestovani.html 

 

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Polsku pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání polských občanů.

 

Kde hledat práci:

Pro vyhledání volného místa můžete využít:

https://www.pracuj.pl/

https://gratka.pl/praca

https://www.jobs.pl/

https://www.praca.pl/

https://szybkopraca.pl/

https://twojakariera.pl

https://pl.indeed.com/

https://pl.jooble.org/

https://praca.money.pl/

https://www.goldenline.pl/praca/

 

  • Tisk - většina polských novin otiskuje i nabídku volných pracovních míst.

V polštině
Gazeta Wyborcza – http://www.gazeta.pl/
Rzeczpospolita – http://www.rzeczpospolita.pl/
Nasz Dziennik – http://www.naszdziennik.pl/
Trybuna – http://www.trybuna.com.pl/
Nowy Dziennik – http://www.dziennik.com/

V angličtině
Warsaw Business Journal –
http://wbj.pl/
Warsaw Voice – http://www.warsawvoice.com.pl/

  • Agentury práce (agencje zatrudnienia)                                                                                                                                                                                Rejstřík subjektů provozujících pracovní agentury je veřejný - vedený v elektronické podobě na webové stránce http://stor.praca.gov.pl/portal/#/kraz
  • Informační průvodce a plánování kariéry klikněte zde                                                                                                                                  Naleznete zde příručku polského úřadu práce „Jak pisać życiorys i list motywacyjny“ klikněte zde

     Životopis: vzory CV ke stažení např.:

     Jak napsat spontánní žádost o zaměstnání:

 

V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře PDU2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.

 

Regulovaná povolání:

Pokud jste se rozhodli pracovat v Polsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Polsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Polska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání - Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Polska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Seznam regulovaných profesí (zawody regulowane) v Polsku:

https://www.biznes.gov.pl/pl/firma/uprawnienia-zawodowe/chce-zalatwic-sprawy-zwiazane-z-uprawnieniami-zawodowymi

nebo zde  

https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regprof/index.cfm?action=regprofs&id_country=23&quid=1&mode=asc&maxRows=*#top

 

Portál biznes.gov.pl poskytuje podrobný popis postupů pro uznávání odborných kvalifikací v Polsku. https://www.biznes.gov.pl/pl/publikacje/2924-wykaz-zawodow-regulowanych-w-polsce

 

Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání; informace o procesu a uznávacích orgánech v Polsku jsou dostupné zde: https://www.gov.pl/web/nauka/uznawanie-kwalifikacji-zawodowych-1

 

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.enic-naric.net/.

 

Registrace k pobytu

 

Český občan a jeho rodinní příslušníci se mohou na území Polska zdržovat až 3 měsíce bez nutnosti registrace pobytu. Občan zdržující se na území Polska je povinen mít u sebe platný cestovní doklad nebo jiný platný dokument potvrzující jeho identitu a občanství. Člen rodiny, která není občanem členského státu EU nebo EFTA je povinen mít u sebe platný cestovní doklad a vízum, pokud se požaduje.

Více informací:

https://udsc.gov.pl/cudzoziemcy/obywatele-ue-oraz-eogszwajcarii-i-czlonkowie-ich-rodzin/zasady-wjazdu-i-pobytu/

 

Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou pobývat v Polsku 3 měsíce na základě platného dokladu totožnosti potvrzujícího státní občanství těchto zemí.

Při pobytu nad 3 měsíce je nutné zažádat o registraci pobytu do 30 dnů po příjezdu na území Polska na Vojvodském úřadě. Registraci dočasného i trvalého pobytu je možno provést on-line. Potvrzení o registraci dočasného pobytu je zpoplatněno částkou 17 PLN. Po předložení žádosti a všech požadovaných dokladů je občanovi vydáno osvědčení o registraci pobytu občana EU (zaświadczenie o zarejestrowaniu pobytu obywatela UE).

Žádost a další náležitosti naleznete zde:

https://udsc.gov.pl/cudzoziemcy/obywatele-ue-oraz-eogszwajcarii-i-czlonkowie-ich-rodzin/wymagane-formalnosci/obywatele-ue/zarejestrowanie-pobytu/

 

Dlouhodobě může český občan pobývat na území Polska na základě platného pasu nebo občanského průkazu v případě, že nepředstavuje přítěž sociálnímu systému.

 

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou v Polsku pobývat déle než 3 měsíce za předpokladu, že zde vykonávají výdělečnou činnost, nebo mají zaplacené zdravotní pojištění a dostatek prostředků k obživě, nebo zde studují, nebo jejich manžel(ka) má polské občanství. Žádost o registraci občana EU musí u zaměstnanců obsahovat rovněž potvrzení o zaměstnání, u OSVČ výpis z registru, u studentů doklad o studiu a zdravotním pojištění. Po 5 letech nepřerušeného pobytu na území Polska je možné požádat o trvalý pobyt. Více informací viz www.mswia.gov.pl a www.udsc.gov.pl.

 

Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

 

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC . Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.

 

Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

  1. Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
    Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
  2. Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
    Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).

 

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

 

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace:

Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz

Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz

 

Zvláštností polského systému sociálního zabezpečení jsou oddělené systémy nemocenského a zdravotního pojištění.

 

Zdravotní pojištění:

 

Na využívání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků mají právo:

  • osoby, na něž se vztahuje polské obecné (povinné nebo dobrovolné) zdravotní pojištění v Národním fondu zdraví (NFZ), dále uváděné jako „pojištěnci“. Webové stránky Národního fondu zdraví zde https://www.nfz.gov.pl/
  • občané členských států EU nebo EFTA nepodléhající polskému obecnému zdravotnímu pojištění a podléhající zdravotnímu pojištění jiného členského státu EU nebo EFTA během dočasného pobytu v Polsku.

Pojistné na zdravotní pojištění je měsíční a nedělitelné, činí 9 % základu pro výpočet pojistného.

 

Na zdravotní pojišťovnu přihlašuje pojištěnce plátce příspěvku na zdravotní pojištění. Pokud provozujete obchodní činnost, musíte požádat o zdravotní pojištění sami.

Plátcem pojistného může být například:

  • zaměstnavatel, v případě zaměstnance
  • škola, v případě studenta,
  • úřad práce, v případě nezaměstnaných.

V případě poskytování zdravotní péče v rámci obecného zdravotního pojištění se péče poskytuje bezplatně, pokud předpisy nepředpokládají spoluúčast oprávněné osoby na nákladech.

 

Pokud jste osoba oprávněná k čerpání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků (oprávněná osoba), můžete toto čerpání využít výhradně v institucích poskytujících služby zdravotní péče, které mají podepsanou příslušnou smlouvu s NFZ. Takovýmito smlouvami disponuje naprostá většina institucí ochrany zdraví v Polsku. V případě, kdy je zdravotní péče poskytována v akutním stavu institucí, která nemá smlouvu s NFZ, má oprávněná osoba právo na tuto péči v nezbytném rozsahu.

 

Oprávněná osoba provádí výběr lékaře, zdravotní sestry a porodní asistentky primární zdravotní péče předložením písemného prohlášení. Obvykle se první návštěva vybrané instituce zdravotní péče pojí s registrací a výběrem lékaře – praktika.

 

Pro provedení registrace je nezbytné ověření práva pacienta na zdravotní péči, které provádí instituce zdravotní péče v elektronickém systému eWUŚ (elektronická verifikace oprávnění oprávněné osoby), který umožní okamžité potvrzení práva pacienta na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků. Ověření práva na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků probíhá na základě rodného čísla a dokladu potvrzujícího totožnost. Může to být např. občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz a v případě dětí, na něž se vztahuje povinná školní docházka, do dosažení 18 let, aktuální školní legitimace.

 

V případě, že si není možné ověřit právo pacienta v elektronickém systému, je nutné předložit dokument potvrzující skutečnost, že podléhá zdravotnímu pojištění, jako je např. formulář ZUS RMUA. Pokud pacient nedisponuje takovýmto dokumentem, může předložit písemné prohlášení o tom, že mu náleží právo na zdravotní péči.

Pro cestování v rámci zemí EU si požádejte o polský Evropský průkaz zdravotního pojištění  - Europejska Karta Ubezpieczenia Zdrowotnego (EKUZ) u příslušné pokladny zdravotního pojištění, kde jste registrováni, postup zde https://www.nfz.gov.pl/dla-pacjenta/nasze-zdrowie-w-ue/leczenie-w-krajach-unii-europejskiej-i-efta/jak-wyrobic-karte-ekuz/

 

Sociální pojištění:

Osobám začleněným do polského systému zdravotního a sociálního zabezpečení vystavují místní úřady jedenáctimístné identifikační číslo PESEL (Powszechny Elektroniczny System Ewidencji Ludności). Pokud se v Polsku zaregistrujete k pobytu nad 30 dnů získáte číslo PESEL z moci úřední. V ostatních případech můžete žádost o přidělení identifikačního čísla podat na obecním nebo městském úřadu. Více informací o žádosti o PESEL zde: https://www.gov.pl/web/gov/uzyskaj-numer-pesel-dla-cudzoziemcow

Pro zahrnutí do sociálního pojištění je podstatná skutečnost uzavření pracovního vztahu nebo jiné smlouvy s polským subjektem zakládající v souladu s předpisy povinnost sociálního pojištění a vykonávání práce v rámci těchto smluv na území Polska.

Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance, členy zemědělských výrobních družstev a družstevních sdružení zemědělců a také pro osoby vykonávající vojenskou náhradní službu.

 

Subjektem příslušným pro vybírání a zúčtování všech příspěvků na sociální pojištění je polská Správa sociálního zabezpečení (ZUS) https://www.zus.pl/

 

K sociálnímu pojištění patří 

  • důchodové a invalidní pojištění pro případ stáří (zaměstnanec 11,26 %, zaměstnavatel 16,26 %)
  • úrazové pojištění zaměstnanců (zaměstnavatel 1,67 % do 9 zaměstnanců, 0,67 – 3,33 % nad 9 zaměstnanců)
  • nemocenské pojištění (zaměstnanec 2,45 %)
  • pracovní fond (zaměstnavatel 2,45 %)
  • fond zaručených zaměstnaneckých výhod (zaměstnavatel 0,10 %)

Z nemocenského pojištění se vyplácí pět dávek:

  • příspěvek v nemoci
  • příspěvek na rehabilitaci
  • vyrovnávací příspěvek
  • příspěvek v mateřství
  • příspěvek na péči

Pracovní neschopnost potvrzuje od prvního dne nemoci smluvní lékař. Pojištěnec je ze zákona povinen předložit plátci pojistného lékařské potvrzení do 7 dnů od data, kdy potvrzení obdrží. Jestliže tato povinnost není dodržena, snižuje se částka příspěvku v nemoci a příspěvku na péči o 25 % počínaje 8. dnem po datu, kdy pojištěnec potvrzení obdrží.

 

Pojistné do Fondu práce (pojištění pro případ nezaměstnanosti – zaměstnavatel 2,45 %) a zdravotní pojištění (zaměstnanec 9 %) v užším smyslu slova nepatří k sociálnímu pojištění.

 

Dále existují otevřené penzijní fondy nabízené soukromými finančními institucemi, které působí v oblasti obecného a povinného polského systému důchodového pojištění pro případ stáří zaměstnaných osob. ZUS zodpovídá za převod části pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří do otevřených penzijních fondů zvolených pojištěnci. U pojištěnců, kteří do otevřených penzijních fondů nepřispívají, je celá výše pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří převedena do ZUS, z něhož jsou financovány starobní důchody, invalidní důchody, dávky v nemoci a dávky při úrazech.

 

Detailní informace, podmínky vzniku nároku a odkazy na příslušné instituce naleznete na webu Zakład Ubezpieczeń Społecznych (ZUS) https://www.zus.pl/
 

Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:

https://www.missoc.org/

 

DaŇ z příjmu fyzických osob:

Pokud pracujete v Polsku, budete podléhat zdanění příjmu, který získáte výdělečnou činností na území Polska, v Polsku.

 

Z hlediska fyzické osoby zaměstnané v Polsku je nejdůležitější daň z příjmu fyzických osob.

 

Každá osoba, která má místo bydliště v Polsku, musí v Polsku uhradit daň z dosažených příjmů. Osoba, která má místo bydliště v Polsku, je osoba, která zde má „centrum osobních nebo hospodářských zájmů“ (např. bydlí, pracuje v Polsku) nebo se zdržuje v Polsku déle než 183 dní v roce. Takováto osoba je daňovým rezidentem a podléhá v Polsku zdanění všech příjmů dosažených v daném daňovém období, jak v Polsku, tak v zahraničí. Pokud osoba nemá místo bydliště v Polsku, hradí daň v Polsku jen z příjmů získaných na území Polska. K zdanění dochází za zohlednění pravidelně vyplývajících z Polskem uzavřených smluv o zamezení dvojímu zdanění.

 

Více informací naleznete na portálu Ministerstva financí https://www.podatki.gov.pl/pit/

 

V roce 2020 jsou základní sazby daně z příjmu 17 % a 32 %, prahem příjmu je částka
85 528 PLN.
Informace o sazbách daně z příjmu naleznete zde: https://www.podatki.gov.pl/pit/stawki-podatkowe/

 

Daňové přiznání za daný rok se podává na příslušném formuláři do 30. dubna roku následujícího po daňovém období. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu příslušnému s ohledem na místo bydliště daňového poplatníka k poslednímu dni daňového období. Daňové přiznání lze podávat tradiční (papírovou) formou nebo elektronicky.

 

Na webových stránkách Ministerstva financí naleznete informační brožury k problematice daní https://www.podatki.gov.pl/abc-podatkow/broszury-informacyjne/

 

Před odjezdem z Polska kontaktujte místní finanční úřad za účelem vyřešení Vaší daňové povinnosti.

 

Mezinárodní zdanění

 

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Mezi Českou republikou a Polskem platí od 11. 6. 2012 (102/2012 Sb.m.s.) bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

 

Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

 

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).

 

Pro zaregistrování se jako nezaměstnaná osoba je třeba:

 

1) nahlásit na okresním úřadu práce (Urząd Pracy) příslušném s ohledem na místo trvalého nebo přechodného bydliště, pokud daná osoba nemá žádný hlášený pobyt, je třeba se přihlásit na okresním pracovním úřadu, v jehož oblasti působnosti se osoba zdržuje,

 

nebo

 

2) využít elektronické registrace na okresním úřadu práce, která je určena všem osobám majícím přístup k internetu formou:

 

a) tzv. pre-registrace, která spočívá ve vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě, dostupné na portálu elektronických služeb úřadů práce www.praca.gov.pl a jejím zaslání příslušnému okresnímu úřadu práce. Po předání požadovaných údajů okresní úřad práce určí termín dostavení se, nepřesahující lhůtu 7 pracovních dnů, za účelem dodání všech pro potřeby registrace vyžadovaných dokumentů a provedení registrace. Za situace, kdy se osoba v termínu určeném úřadem nedostaví, budou předané údaje odstraněny z informačního systému okresního úřadu práce.

 

nebo

 

b) elektronické registrace na okresním úřadu práce, která spočívá ve:

  • vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě dostupné na stránkách www.praca.gov.pl,  
  • připojení skenů všech dokumentů požadovaných pro registraci k žádosti,
  • opatření žádosti, prohlášení o pravdivosti poskytnutých údajů a o seznámení se s podmínkami udržení statusu nezaměstnaného a naskenovaných dokumentů bezpečným elektronickým podpisem ověřeným pomocí platného kvalifikovaného certifikátu, podpisem potvrzeným důvěryhodným profilem ePUAP nebo osobním podpisem ověřeným pomoci platného certifikátu osobního podpisu a
  • zaslání žádosti společně s prohlášením a přílohami příslušnému okresnímu úřadu práce.

Informace o podmínkách vzniku nároku na dávky v nezaměstnanosti: https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/swiadczenia-pieniezne/zasilek-dla-osob-bezrobotnych

 

Informace o výši dávek v nezaměstnanosti:

https://psz.praca.gov.pl/rynek-pracy/stawki-kwoty-wskazniki

 

Souhrn informací pro nezaměstnané v evidenci polského úřadu práce:

https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/abc-bezrobotnego-i-poszukujacego-pracy

 

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

 

Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Urząd Pracy, kde jste registrováni. Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Polska do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců (může být prodloužena na 6 měsíců). Více informací zde:  https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/praca-za-granica/informacje-dla-powracajacych-do-kraju

 

Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Polsku, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Polsku.


V Polsku vystavuje formulář U1 Urząd Pracy - seznam vojvodských úřadů práce https://www.gov.pl/web/rodzina/dla-swiadczen-z-tytulu-bezrobociaa

 

Žádost zašlete na adresu:
Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej (Ministry of Labour and Social Policy)
Departament Koordynacji Systemów Zabezpieczenia Społecznego (Department of Co-ordination of Social Security Schemes)
ul. Nowogrodzka 1/3/5
00-513 Warszawa
POLAND

Tel.: +48 22 461 62 00; fax: +48 22 461 62 01
E-mail: info@mrpips.gov.pl; web: https://www.gov.pl/web/rodzina

 

K žádosti přiložte následující dokumenty:

  • potvrzení o zaměstnání ( "świadectwo pracy"), v případě pracovně – právního poměru ("umowa o pracę")
  • ZUS potvrzení nebo potvrzení od zaměstnavatele o placení měsíčního příspěvku do “pracovního fondu” ("sładki na Fundusz Pracy") a to v případě občansko-právního zaměstnaneckého poměru (in Polish "Umowa zlecenie")
  • ZUS potvrzení v případě samostatně výdělečné činnosti
  • ZUS potvrzení o pobírání dávek v období mateřství nebo nemocenských dávek po ukončení zaměstnání, považuje – li se tato doba za dobu pojištěnou

Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Polsku pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.

 

Pracovní podmínky:

 

Informace týkající se pracovních podmínek v Polsku můžete nalézt na následujících odkazech:

Základní informace:

  • Pracovní smlouva může být uzavřena s osobou, která dosáhla věku 18 let. Pracovní smlouvy lze rovněž uzavřít s neplnoletými osobami ve věku 16-18 let. Zásadně je ovšem zakázáno zaměstnávání osob mladších 16 let.
  • Pracovní smlouva definuje smluvní strany, druh smlouvy, datum jejího uzavření a pracovní a mzdové podmínky, především: druh práce, místo vykonávání práce, mzdu za práci odpovídající druhu práce, s uvedením složek mzdy a právního základu jejich vyměření, časový výměr práce a termín zahájení práce.
  • Pracovní smlouva se uzavírá písemně. Každý zaměstnanec má povinnost disponovat písemnou pracovní smlouvu nebo písemným potvrzením dohod spojených s uzavřením pracovní smlouvy ještě před jeho nástupem do zaměstnání.
  • Pracovní smlouva na zkušební dobu, nepřesahující 3 měsíce, se uzavírá za účelem ověření kvalifikace zaměstnance
  • Zásady a režim určování výše minimální mzdy určují právní předpisy. Výše minimální mzdy je každý rok předmětem vládních vyjednávání vedených v rámci Rady společenského dialogu.
  • Základní minimální hodinová hrubá mzda při smlouvě na plný pracovní úvazek  je 18,30 PLN. Minimální měsíční hrubá mzda při smlouvě na plný úvazek je 2.800 PLN. (viz: Płaca minimalna w górę. Rada Ministrów podjęła decyzję - Portal Gov.pl (www.gov.pl); 15. 9. 2020)
  • Mzda musí být vyplácena minimálně jednou měsíčně, ve stálém a předem dohodnutém termínu, nejpozději ale v průběhu prvních 10 dnů následujícího kalendářního měsíce.
  • Minimální mzdy, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, i další pracovní podmínky jsou upraveny v pracovně-právní legislativě a v kolektivních smlouvách.
  • Není-li podle platných předpisů stanoveno jinak, lze pracovní poměr založit na základě jiné smlouvy, než je pracovní smlouva. Informace o nestandardních formách zaměstnání https://eures.praca.gov.pl/en/looking-for-a-job-in-eu/you-are-an-eu-or-efta-citizen/living-and-working-in-poland/working-in-poland/types-of-employment#
  • Při ukončení pracovního poměru musí zaměstnanec obdržet: „Świadectwo pracy“ - doklad, který zaměstnavatel dává zaměstnanci dle zákona v případě ukončení nebo vypršení pracovní smlouvy nejpozději poslední den trvání pracovního poměru.

Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Státní inspekce práce http://www.pip.gov.pl Bezplatné právní poradenství v rozsahu práv vyplývajících ze svobody pohybu zaměstnanců v Polsku poskytují okresní pracovní inspektoráty.

V případě individuálních pracovně-právních sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se prosím obraťte na základní formu zastoupení zaměstnanců v Polsku, kterou tvoří odborové svazy. U zaměstnavatele mohou působit také jiné mimo-odborové formy zastoupení zaměstnanců, např. rady zaměstnanců.

 

http://www.dialog.gov.pl/                   Odbor sociálního dialogu a partnerství

http://www.solidarnosc.org.pl            NSZZ Solidarność

http://www.opzz.org.pl                       Národní aliance odborových svazů

http://www.fzz.org.pl                          Fórum odborových svazů

 

Dávky v mateřství a rodičovství:

 

Informace týkající se těhotenství naleznete zde: https://www.gov.pl/web/zdrowie/ciaza-i-porod

Obecný přehled o dávkách a podporách určených pro rodiny s dětmi můžete nalézt na portále polské státní správy: http://www.rodzicielski.gov.pl/

 

Mateřská dovolená a peněžité dávky v mateřství, otcovské dávky:

  • Délka mateřské dovolené je závislá na počtu očekávaných dětí a dětí v péči a činí 20 až 37 týdnů
  • Výše příspěvku v mateřství odpovídá 100 % vyměřovacího základu. U zaměstnaných osob je vyměřovacím základem průměrná základní mzda za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem PN.
  • Příspěvek v mateřství vyplácí ZUS https://www.zus.pl/ (v tomto případě se používá formulář Z-3), nebo zaměstnavatel a financuje jej Fond sociálního pojištění. Přiznává se na základě potvrzení o očekávaném datu porodu na dobu před porodem a na základě rodného listu na dobu po porodu. V určitých případech mohou mít rodiče nárok ještě na dodatkový příspěvek v mateřství (Dodatkowy zasiłek macierzyński) nebo na rodičovský příspěvek (Urlop rodzicielski).
  • Informace o struktuře a výši dávek naleznete zde

https://www.gov.pl/web/rodzina/wiadczenia-chorobowe-i-macierzynskie

Rodinné dávky:

Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

 

Webové stránky EURES v Polsku: https://eures.praca.gov.pl/en/

 

Vládní portál https://www.gov.pl/

 

Příručka „Život a práce v Polsku“ ke stažení zde (v PL, DE, AJ) https://eures.praca.gov.pl/en/looking-for-a-job-in-eu/you-are-an-eu-or-efta-citizen/living-and-working-in-poland

 

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Polsku (AJ, PL, DE) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1124&langId=en

 

Velvyslanectví ČR v Polské republice: https://www.mzv.cz/warsaw

Velvyslanectví Polské republiky v ČR: https://www.gov.pl/web/cesko

 

Teritoriální informace Polsko: https://www.businessinfo.cz/navody/polsko-souhrnna-teritorialni-informace

 

Informace k vysílání pracovníků: Enterprise Europe Network - http://www.crr.cz/cs/podpora-podnikani/publikace-prirucky/

 

 

 

Poslední aktualizace: 1. 3. 2021