Otázky a odpovědi

Náhradní výživné – otázky a odpovědi

 

Od 1. července 2021 bude možné žádat o náhradní výživné pro nezaopatřené dítě. Jde o novou sociální dávku, kterou bude za splnění zákonných podmínek vyplácet stát prostřednictvím Úřadu práce ČR (dále jen „ÚP ČR“), a to na základě podané žádosti. Tuto novou dávku, kterou upravuje zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), bude stát poskytovat maximálně po dobu 24 výplat náhradního výživného, nejdéle však do skončení nezaopatřenosti dítěte. 

 

Pro koho je dávka určená?

Náhradní výživné je dávka, která má po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu (na základě exekučního titulu) platit výživné, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti (dětem) neplní. Tedy výživné neplatí vůbec, nebo ho platí v nižší částce.

Nárok na náhradní výživné má také nezaopatřené dítě, kterému nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zákon č. 359/1999 Sb.) z toho důvodu, že je poživatelem důchodu z důchodového pojištění, který je vyšší než částka příspěvku na úhradu potřeb dítěte.

 

Kdo nemá nárok na náhradní výživné?

Na náhradní výživné nemá nárok nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež (např. dětský domov, kojenecký ústav, Klokánek apod.). Náhradní výživné nemůže čerpat ani dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zákon č. 359/1999 Sb.).

 

Od kdy můžu o náhradní výživné požádat?

Žádost o náhradní výživné můžete podat nejdříve 1. července 2021, kdy zákon o náhradním výživném nabývá účinnosti.

 

Kdo může požádat o náhradní výživné?

O náhradní výživné může požádat samo nezaopatřené dítě (oprávněná osoba), které je starší 18 let. Jde-li o nezaopatřené dítě mladší 18 let věku (ještě nedosáhlo plnoletosti), pak žádost podává jeho zákonný zástupce, tedy zpravidla jeho matka či otec (v některých případech též osoba, které bylo dítě svěřeno do péče).

 

Kdy se považuje dítě za nezaopatřené?

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a dále nejdéle do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, tj. po ukončení povinné školní docházky pokračuje ve studiu.

Za nezaopatřené dítě se považuje též dítě, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost (pracovat) pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Zdravotní stav pro tyto účely posuzuje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení na základě zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (zákon č. 582/1991 Sb.).

Za nezaopatřené dítě se po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku považuje také dítě, které je vedeno v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, kterému vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

 

Jaké podmínky je třeba splnit, aby vznikl nárok na náhradní výživné?

Aby vznikl nárok na dávku, musí být současně splněny následující podmínky:

  1. vyživovací povinnost (běžné výživné) je stanovena exekučním titulem, avšak povinná osoba (rodič-dlužník) výživné neplatí vůbec, nebo v nižší částce (exekuční titul je pravomocné rozhodnutí soudu, jedná se např. o rozsudek soudu o výživě nebo soudem schválená dohoda rodičů, která stanovuje vyživovací povinnost);
  2. dítě musí být nezaopatřené podle zákona o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.),
  3. nezaopatřené dítě musí mít na území České republiky trvalý pobyt, pokud zákon nestanoví jinak;
  4. nezaopatřené dítě musí mít na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb.), pokud zákon nestanoví jinak (osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou);
  5. byl zahájen proces vymáhání výživného prostřednictvím exekučního řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí (cílem tedy je, aby oprávněná osoba, příp. její zákonný zástupce, důsledně využila nástroje vymahatelnosti práva na výživné, které má k dispozici, a to podáním návrhu na exekuci nebo návrhu na výkon soudního rozhodnutí). Tato podmínka je splněna i v případech, kdy soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti o náhradní výživné, případně v průběhu tohoto řízení nebo po přiznání nároku na náhradní výživné.

 

Nárok na náhradní výživné nemůže vzniknout v případě, kdy oprávněná osoba (nezaopatřené dítě) nebo její zástupce neprokáže, že byl podán návrh na exekuci nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

Kde mám o náhradní výživné požádat?

O žádosti o náhradní výživné rozhoduje ÚP ČR. Žádost podáte na předepsaném tiskopise na Oddělení státní sociální podpory příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR (v Praze na Oddělení náhradního výživného) dle místa trvalého pobytu oprávněné osoby, tj. dítěte.

 

Kde najdu žádost o náhradní výživné?

Tiskopis „Žádost o náhradní výživné“ včetně povinné přílohy, kterou je „Prohlášení o přijatém výživném a případném postoupení pohledávky“ je k dispozici v tištěné podobě na všech kontaktních pracovištích ÚP ČR. V elektronické podobě najdete tiskopis žádosti včetně povinné přílohy na webových stránkách ÚP ČR v sekci Formuláře, v kategorii Náhradní výživné. Kromě povinné přílohy musíte k žádosti o náhradní výživné doložit další specifické podklady.

 

Jaké další podklady se k žádosti přikládají?

K žádosti musíte dále doložit:

  1. exekuční titul, ve kterém je uvedena vyživovací povinnost k oprávněné osobě, a to formou úředně ověřené kopie nebo předložením originálu zaměstnanci ÚP ČR, který si jej okopíruje;
  2. doklad prokazující výši částečného plnění výživného (např. výpis z účtu, poštovní poukaz nebo písemné potvrzení o zaplacení výživného);
  3. doklad prokazující, že byla pohledávka na výživné postoupena, pokud došlo k postoupení pohledávky na výživné;
  4. doklad prokazující nezaopatřenost dítěte (u dítěte do 15 let věku rodný list, u staršího dítěte pak potvrzení o studiu);
  5. doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuce (je-li výživné vymáháno v zahraničí, musíte k žádosti přiložit doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuce příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí).

 

Můžu poslat žádost spolu s přílohami e-mailem? 

Tiskopis žádosti včetně povinné přílohy a další dokladů můžete poslat elektronicky e-mailem, který však musíte podepsat (opatřit) zaručeným elektronickým podpisem. Využít můžete také datovou schránku, jste-li jejím vlastníkem.

 

Musím žádat o náhradní výživné na každé dítě zvlášť, nebo to jde s jednou žádostí?

Žádost včetně povinné přílohy a dalších dokladů musíte podat na každé dítě, u kterého soud rozhodl o výživném, zvlášť. Nelze to učinit prostřednictvím jedné žádosti.   

 

Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o náhradní výživné?

Lhůta pro vyřízení žádosti o náhradní výživné je do jednoho měsíce od data, kdy měl ÚP ČR k dispozici všechny potřebné a řádně vyplněné doklady.

 

Jak ÚP ČR bude žádosti o náhradní výživné posuzovat?

ÚP ČR zahájí řízení o náhradním výživném v okamžiku, kdy mu doručíte žádost o náhradní výživné včetně souvisejících příloh a podkladů. Následně přezkoumá, zda splňujete všechny zákonem stanovené podmínky a zda vzniká nárok na dávku a v jaké výši.

V případě, že ÚP ČR nebude mít všechny podklady, na jejichž základě rozhoduje o nároku, vyzve Vás k jejich doplnění. V tomto ohledu je nutné, abyste s úřadem spolupracovali. V opačném případě, kdy úřadu neposkytnete součinnost, může být žádost o náhradní výživné zamítnuta.

O výsledku posouzení žádosti dostanete písemné rozhodnutí o přiznání, či nepřiznání náhradního výživného a o jeho výši.

 

Jak je možné, že v rozhodnutí ÚP ČR, kterým se mi přiznává nárok na náhradní výživné, není přiznaná výplata náhradního výživného, tj. částka náhradního výživného činí 0 Kč. Je to správně?

Ano, je to správně. ÚP ČR rozhodnutím buď přizná, nebo nepřizná nárok na dávku. V případě přiznání nároku na náhradní výživné přiznává ÚP ČR také výši dávky. Podle zákona o náhradním výživném mohou vzniknout situace, kdy oprávněné osobě vznikne nárok na náhradní výživné, ale výše výživného bude nulová. To pak pro oprávněnou osobu znamená, že po následující 4 měsíce bude mít nárok na náhradní výživné, ale ÚP ČR nebude dávku vyplácet.

 

Lze se odvolat, když nebudu souhlasit s výší dávky nebo mi nebude vůbec přiznaná?

Ano, právo podat odvolání je samozřejmě zachováno. Rozhodnutí o náhradním výživném vždy obsahuje poučení o odvolání. O odvolání proti rozhodnutí ÚP ČR rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek.

 

Budu dostávat náhradní výživné každý měsíc a v jaké částce?

Náhradní výživné se stanovuje jako rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu a částečného plnění výživného v příslušném měsíci, nejvýše však ve výši 3 000 Kč měsíčně.

Částečným plněním výživného se rozumí výživné, které bylo v rozhodném období nezaopatřenému dítěti nebo jeho zástupci vyplaceno povinnou osobou (rodičem-dlužníkem) uvedenou v žádosti o náhradní výživné nebo které nezaopatřené dítě nebo jeho zástupce obdrželo od soudu,  exekutora nebo Úřadu pro mězinárodněprávní ochranu dětí na základě úspěšného vymáhání pohledávky.

Rozhodné období jsou 4 kalendářní měsíce předcházející 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje (žádám-li např. o náhradní výživné od 1. července 2021, pak rozhodným obdobím jsou předchozí 4 kalendářní měsíce – červen, květen, duben a březen).

Výše náhradního výživného se stanovuje na období 4 kalendářních měsíců a vychází z měsíčního průměru částek v rozhodném období stanovených podle prvního odstavce.

Náhradní výživné se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, za který náleží. Náhradní výživné se tedy vyplácí zpětně za předchozí měsíc.

Nedosahuje-li náhradní výživné za kalendářní měsíc alespoň částky 100 Kč, vyplácí se jednou za 4 kalendářní měsíce, a to na konci čtyřměsíčního období, na které se nárok na náhradní výživné uplatňuje.

 

Příklad 1:

Soudem stanovené výživné činí 4 000 Kč měsíčně, probíhá exekuce, je podána žádost o náhradní výživné v měsíci květnu, stanovuje se nárok na náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec a srpen, přičemž se vychází z údajů o hrazení výživného za měsíce leden, únor, březen a duben.

Ve skutečnosti bylo v lednu na výživném uhrazeno 2 000 Kč (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 2 000 Kč = 2 000 Kč), v únoru 1 000 Kč (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 1 000 Kč = 3 000 Kč), v březnu nebylo uhrazeno nic (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 0 Kč = 4 000 Kč, pro stanovení nároku na náhradní výživné se započítá maximální částka 3 000 Kč) , v dubnu bylo uhrazeno 2 000 Kč (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 2 000 Kč = 2 000 Kč).

Náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec, srpen činí průměr z uvedených částek (2 000 Kč + 3 000 Kč + 3 000 Kč + 2 000 Kč) : 4 = 10 000 Kč : 4 = 2 500 Kč.

Náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec, srpen tedy činí 2 500 Kč měsíčně.

Příklad 2:

Soudem stanovené výživné činí 4 000 Kč měsíčně, probíhá exekuce, je podána žádost o náhradní výživné v měsíci květnu, stanovuje se nárok na náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec a srpen, přičemž se vychází z údajů o hrazení výživného za měsíce leden, únor, březen a duben.

Ve skutečnosti bylo v lednu na výživném uhrazeno 2 000 Kč (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 2 000 Kč = 2 000 Kč), v únoru 5 000 Kč, tedy více, než je stanoveno v rozsudku (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným (skutečným) plněním činí 4 000 Kč – 5 000 Kč = - 1 000 Kč, v tomto měsíci se pro stanovení nároku na náhradní výživné započítá - 1 000 Kč), v březnu nebylo uhrazeno nic (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 0 Kč = 4 000 Kč, pro stanovení nároku na náhradní výživné se započítá maximální částka 3 000 Kč), v dubnu bylo uhrazeno 2 000 Kč (rozdíl mezi stanoveným výživným a částečným plněním činí 4 000 Kč – 2 000 Kč = 2 000 Kč).

Náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec, srpen činí průměr z uvedených částek [2 000 Kč + (- 1 000 Kč) + 3 000 Kč + 2 000 Kč] : 4 = 6 000 Kč : 4 = 1 500 Kč

Náhradní výživné na měsíce květen, červen, červenec, srpen tedy činí 1 500 Kč měsíčně.

 

Jak dlouho se náhradní výživné vyplácí?

Výše náhradního výživného se stanovuje a vyplácí vždy pouze na období 4 kalendářních měsíců od měsíce podání žádosti, resp. od měsíce, kdy jsou splněny podmínky nároku na dávku.

Aby nedošlo k zastavení výplaty náhradního výživného v dalším období 4 kalendářních měsíců, musí oprávněná osoba nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období prokázat výši uhrazeného výživného za období 4 kalendářních měsíců předcházejících těmto 4 kalendářním měsícům, na které se nárok na výplatu náhradního výživného prokazuje.

Neprokáže-li se výše uhrazeného výživného ani do konce posledního kalendářního měsíce v období 4 kalendářních měsíců, za které by se mělo náhradní výživné vyplácet, nárok na náhradní výživné rozhodnutím vydaným ÚP ČR zaniká.

 

Příklad: Náhradní výživné vyplácené v srpnu, září, říjnu a listopadu 2021 vychází z částek výživného za měsíce červenec, červen, květen a duben 2021. Aby bylo náhradní výživné vypláceno v dalších měsících, tzn. v prosinci 2021, lednu, únoru a březnu 2022, musí být doloženo uhrazené výživné za měsíce srpen, září, říjen a listopad 2021 nejpozději do konce měsíce prosince 2021. Neprokáže-li se do této doby výše uhrazeného výživného, zastaví se výplata náhradního výživného od prosincové splátky. Neprokáže-li se výše uhrazeného výživného ani do konce měsíce března 2022, nárok na

dávku zaniká.

Náhradní výživné při splnění všech zákonných podmínek náleží pouze po omezenou dobu. Maximálně může být vyplaceno 24 výplat náhradního výživného.

 

Může opětovně vzniknout nárok na náhradní výživné, když už v minulosti jeho výplata zanikla?

Ano, nárok na náhradní výživné může vzniknout znovu. Je však třeba podat novou žádost a opětovně prokázat, že jsou splněny všechny zákonné podmínky. Novou žádost je možné podat nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k odnětí výživného. V případě opětovného vzniku nároku na náhradní výživné se předchozí výplaty náhradního výživného započítávají do celkového maxima 24 možných výplat této dávky. Nikdy tak v souhrnu nemůže být vyplaceno více než 24 výplat náhradního výživného.

 

Jak se náhradní výživné vyplácí?

Náhradní výživné se vyplácí bezhotovostním převodem na účet, nebo v hotovosti poštovním poukazem. Způsob výplaty náhradního výživného si zvolíte v žádosti. V průběhu čerpání je možné způsob výplaty změnit.

Je-li nezaopatřené dítě nezletilé, vyplácí se náhradní výživné jeho zákonnému zástupci, což je zpravidla rodič, se kterým dítě žije. Po dovršení 18 let věku může již zletilé nezaopatřené dítě požádat o změnu výplaty dávky. Na základě žádosti o změnu výplaty dávky začne ÚP ČR náhradní výživné vyplácet na účet, nebo v hotovosti poštovním poukazem přímo dítěti.

 

Kdy zanikne nárok na náhradní výživné?

Nárok na náhradní výživné zaniká, pokud oprávněná osoba přestane splňovat podmínky nároku na náhradní výživné, nebo ve lhůtě dodatečně uložené ÚP ČR neprokáže skutečnosti rozhodné pro přiznání, výplatu, výši a trvání nároku na náhradní výživné.

Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 24 výplatách náhradního výživného, nebo skončením nezaopatřenosti oprávněné osoby.

 

Můžu o náhradní výživné požádat i zpětně?

O náhradní výživné nelze žádat zpětně. Nárok na dávku může vzniknout nejdříve od měsíce, v němž byla podána žádost o náhradní výživné.

 

Musím za náhradní výživné nakupovat jen konkrétní věci (služby), které stanovuje zákon, a musím schovávat účtenky?

Nemusíte. Náhradní výživné není vázáno na nákup konkrétních věcí či služeb, jako je tomu u jiných nepojistných sociálních dávek. Náhradní výživné je po přechodnou dobu náhradou za výživné, které bylo stanoveno pro potřeby dítěte.

 

Dítě, na které má rodič platit výživné, chodí na brigádu, má i ono nárok na výživné?

Aby mohl ÚP ČR náhradní výživné přiznat a vyplácet, je třeba splnit zákonné podmínky. Jednou z nich je, aby dítě splňovalo podmínku nezaopatřenosti. Výdělečná činnost dítěte proto není překážkou pro vznik nároku na náhradní výživné za podmínky, že dítě zůstává nezaopatřené.

 

Dítě se již nepovažuje za nezaopatřené. Mám povinnost ohlásit to úřadu nebo to úřad sleduje sám a výplatu dávky zastaví automaticky?

Pokud dítě přestane splňovat podmínku nezaopatřenosti (např. ukončí studium), musíte o této změně informovat kontaktní pracoviště ÚP ČR, které dávku vyplácí, a to ve lhůtě do 8 dnů.

 

Jaké další změny mám za povinnost hlásit?

V případě, kdy nastane změna v některé ze skutečností, které mají vliv na trvání nároku na náhradní výživné, jeho výši a výplatu (např. změna výše běžného výživného určeného soudem, ukončení studia apod.), musíte o této změně informovat příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, a to ve lhůtě do 8 dnů. 

 

Pobírám i jiné dávky státní sociální podpory, když budu brát náhradní výživné, přijdu o ně?

Přijít o ně nemusíte. Musíte však vědět, že náhradní výživné se započítává do rozhodného příjmu pro všechny testované nepojistné sociální dávky (např. příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, porodné, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení).

 

Rodič-dlužník vyhrožuje, že když na něj pošlu exekutora, ublíží sobě a/nebo mně a dětem. Co mám dělat?

Požádejte o pomoc Policii ČR.

 

Kdo mi může pomoci při uplatnění práva na vymáhání běžného výživného, které je jednou z podmínek?

Pomoc, radu, jak postupovat při vymáhání výživného, Vám může poskytnout ÚP ČR, neziskové organizace, Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v místě bydliště, soud či sám exekutor. Seznam exekutorů, na které se můžete obrátit, včetně jejich kontaktů naleznete na webu Exekutorské komory České republiky.

 

Jak mám začít vymáhat výživné v případě, kdy rodič-dlužník výživné stanovené soudem neplatí?

Žijete-li v České republice a potřebujete vymáhat výživné pro dítě, můžete kontaktovat soudního exekutora, který Vám s vymáháním dlužného výživného pomůže, nebo se můžete obrátit na příslušný okresní soud. Příslušným soudem je v tomto případě okresní soud, v jehož obvodu má bydliště nezletilé dítě. V případě vymáhání dlužného výživného u zletilých dětí je příslušný okresní soud podle trvalého bydliště povinného (rodiče-dlužníka).

 

Kde najdu kontakty na soudního exekutora, se kterým chci začít řešit vymáhání dlužného výživného?

Seznam exekutorů, na které se můžete obrátit, včetně jejich kontaktů, stejně jako informace o postupu, jak začít vymáhat výživné s pomocí soudního exekutora naleznete na webu Exekutorské komory České republiky. Výběr konkrétního soudního exekutora je na Vás.

 

Jak probíhá exekuční řízení?

Základní informace o průběhu exekučního řízení najdete na webu Ministerstva spravedlnosti.

 

Jak mám kontaktovat soud, který naposledy rozhodl o výživném?

Přehled aktuálních kontaktů na soudy najdete na webu Ministerstva spravedlnosti. Důležité je však vědět, který soud o výživném rozhodoval. To se dozvíte z rozhodnutí soudu, které určitě máte uschované.

 

Jak mohu uplatnit návrh na výkon soudního rozhodnutí v rámci vymáhání dlužného výživného?

Všechny relevantní informace jsou k nalezení na webu Ministerstva spravedlnosti (zde) nebo Vám je přímo sdělí konkrétní soudní exekutor. Potřebné informace by Vám také mohl poskytnout orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v místě bydliště.

 

Jak mám postupovat v případech, kdy rodič-dlužník žije v zahraničí a výživné stanovené soudem neplatí?

Žijete-li v České republice a potřebujete vymáhat výživné pro dítě ze zahraničí, můžete kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí nebo se můžete obrátit na zahraniční soudy v místě bydliště rodiče-dlužníka (povinné osoby).

Informace, jak můžete uplatnit žádost o vymáhání výživného s pomocí Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, stejně tak jako aktuální kontakty, najdete na webu Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

 

Může mi exekutor sebrat náhradní výživné, když mám exekuci?

Nemusíte mít obavy. Náhradní výživné nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci, nelze jej postoupit, dát do zástavy, ani nemůže být předmětem dohody o srážkách.

 

Kde poradí?

V případě jakýchkoli dotazů se můžete obrátit na Call centrum Úřadu práce ČR. Pracovníci Call centra ÚP ČR jsou Vám k dispozici na bezplatné lince 800 779 900, a to denně: v pondělí a ve středu 8 - 17 hodin, v úterý a ve čtvrtek 8 - 15 hodin, v pátek 8 - 13 hodin. Dotazy je možné posílat též elektronicky na e-mail: kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz nebo nahradnivyzivne@uradprace.cz. Call centrum ÚP ČR poskytuje, s ohledem na ochranu osobních údajů a GDPR, jen obecné informace.

V rámci přívětivého přístupu nabízí ÚP ČR též možnost objednat se na určitý termín online. Další variantou je sjednat si termín návštěvy telefonicky nebo e-mailem. Bližší informace a kontakty jsou k dispozici na webových stránkách ÚP ČR.

 

Poslední aktualizace: 3. 6. 2021