Litva životní a pracovní podmínky
Pro vyhledání volného místa použijte EURES - Evropský portál pracovní mobility - http://www.eures.europa.eu - pro vyhledání klikněte zde
nebo databázi volných pracovních míst na portále litevského úřadu práce (LDB) - pro vyhledání klikněte zde
Obsah:
1. Úvodní informace
2. Pracovní povolení
3. Povolení k pobytu
4. Sociální pojištění, daňová problematika, formulář U1 (E 301)
5. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)
6. Uznávání pracovních kvalifikací
7. Zdravotní péče a pojištění
8. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče
9. Jak najít zaměstnání
10. Minimální mzda
11. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky
12. Sídla velvyslanectví
13. Další zdroje informací
Litevská republika je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Administrativně se člení na 10 krajů (apskritys), které se dělí na 60 okresů (savivaldybės) a 546 obcí (seniūnijos). Hlavním městem je Vilnius, úředním jazykem litevština. Od 1. 1. 2015 se Litva připojila k eurozóně a měnovou jednotkou je od 1. 1. 2015 Euro - více informací zde. Z celkového počtu 3,19 milionů obyvatel (2011) se většina (84 %) hlásí k litevské národnosti, mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří Poláci (6,6 %) a Rusové (5,8 %). Míra nezaměstnanosti se podle Eurostatu v roce 2013 pohybovala v rozmezí 11,5 – 12,8 %. V posledních letech se Litva potýká s výrazným poklesem počtu obyvatel a vysokou emigrací.
Občané ČR nepotřebují pro práci v Litvě pracovní povolení.
K pobytu do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Pokud si budete hledat v Litvě práci, můžete zde pobývat další 3 měsíce bez povolení. Před překročením této doby je třeba zažádat o tzv. EC residence permit (povolení k pobytu).
Více informací na: Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky a Migrační odbor Ministerstva vnitra Litevské republiky.
4. Sociální zabezpečení, daňová problematika, formulář U1 (E 301)
Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Tentýž princip platí i pro vyslané zaměstnance, pracovní poměr s cizím prvkem anebo OSVČ. Dochází také ke vzájemnému sčítání dob pojištění a zaměstnání nezbytných na uplatnění nároků na důchod nebo dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti. V případě dávek v nezaměstnanosti je však nutné vzít v úvahu, která země je k jejich výplatě primárně kompetentní, a zda byly naplněny podmínky vzniku nároku na tuto dávku (v každé zemi se liší).
Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009. Další informace na webových stránkách MPSV ČR a ČSSZ: https://www.mpsv.cz/web/cz/volny-pohyb-osob-1 / http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie /
Do působnosti litevského ministerstva sociálního zabezpečení a práce(Socialinės apsaugos ir darbo ministerija) spadá Rada Státního fondu sociálního pojištění – Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba (SoDra) zodpovědná za pojistné systémy v oblasti důchodů, nemocí, mateřských dávek, pracovních úrazů a nemocí z povolání a litevský úřad pro trh práce – Lietuvos darbo birža (LDB). Systém zdravotní péče spadá do kompetence litevského ministerstva zdravotnictví (Sveikatos apsaugos ministerija), v jehož působnosti je také Státní nemocenský fond (Valstybinė ligonių kasa).
Mezinárodní zdanění
Základním problémem v oblasti daní je určení daňové příslušnosti (daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy činí nárok na zdanění jednoho příjmu (např. na základě bydliště v jednom státu a pracovního výkonu ve druhém) použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění (230/1995 Sb.), která je uzavřena mezi Litvou a ČR. Český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, je ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce). Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro vyloučení dvojího zdanění u závislé činnosti se použije metoda zápočtu.
Metoda zápočtu
Při metodě zápočtu budete muset váš příjem přiznat na daňovém přiznání vždy do konce března následujícího roku v českých korunách (v lednu vychází Finanční zpravodaj ministerstva financí, kde je zveřejněn jednotný kurz, kterým se přepočtou příjmy na české koruny). U metody zápočtu používané v ČR se poplatníkovi započítá jen taková část v zahraničí zaplacené daně, která by v ČR připadala na tyto příjmy. Daň k zápočtu se vypočte tak, že daň z celosvětových příjmů zjištěná podle zákona se vynásobí koeficientem, jehož čitatelem jsou příjmy ze zdrojů v zahraničí a jmenovatelem základ daně nesnížený o nezdanitelné částky a odečitatelné položky.
Daň z příjmu
Od 1. 1. 2010 platí v Litvě jednotná daň z příjmu ve výši 15 %. Podnikatelské subjekty si mohou zvolit variantu zdanění 33 % z čistého zisku, nebo 15 % z příjmu.
Do systému sociálního zabezpečení přispívá zaměstnavatel 31 % (z toho činí 23,3 % penzijní, 3,4 % nemocenské, 1,1 % pro případ nezaměstnanosti, 0,2 % úrazové a 3 % zdravotní pojištění) a zaměstnanec 9 % (z toho činí sociální a důchodové pojištění 3 %, zdravotní pojištění 6 %).
Další informace k sociálnímu zabezpečení na internetových stránkách litevského Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu sociálního pojištění
a na informačním portále Evropské komise: Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Litvě.
Ukončení pracovního poměru, podpora v nezaměstnanosti
Po ukončení pracovního poměru je možné za splnění náležitých podmínek uplatnit právo žádat o podporu v nezaměstnanosti v zemi posledního zaměstnání.
Základní podmínky pro pobírání litevských dávek v nezaměstnanosti jsou: nezaměstnanost, produktivní věk, navštěvování denních kurzů ve vzdělávacích institucích, minimální doba pojištění pro případ nezaměstnanosti (Nedarbo draudimo išmoka) nejméně18 měsíců během posledních 3 let (u OSVČ jde o dobrovolné pojištění), registrace na úřadu práce, aktivní hledání práce, ochota přijmout nabízenou pracovní nabídku, nepobírání dávek v nemoci, mateřství (otcovství) nebo sociálních dávek.
V oprávněných případech je možné do doby potřebného pojištění započítat i odpracovaná období v jiných členských státech EU/EHP. Tuto skutečnost je však nutné doložit formulářem U1 (dříve E 301) z příslušné země. Litevské dávky v nezaměstnanosti (nedarbo draudimo išmoka) se skládají z fixní složky, což je tzv. státní podporovaný příjem (Valstybės remiamos pajamos) a z pohyblivé složky závislé na předchozím příjmu. Celková dávka nesmí překročit 70 % vládou stanoveného pojištěného příjmu (Einamųjų metų draudžiamosios pajamos). Podpůrčí doba pro výplatu dávek se pohybuje od 6 do 9 měsíců v závislosti na počtu odpracovaných let.
Před návratem do ČR je vhodné požádat na litevském úřadu práce (LDB) o vystavení formuláře U1 (E 301), který plní funkci potvrzení dob pojištění a zaměstnání. O vystavení potvrzení U1 (E 301) lze požádat i korespondenčně z ČR, pro urychlení administrativního procesu je však výhodnější podat žádost ihned po ukončení zaměstnání ještě v Litvě.
Kontaktní instituce vydávající tento formulář U1:
Lithuanian Labour Exchange (Lietuvos darbo birža, LDB)
Geležinio Vilko 3A
LT-03131 Vilnius
LIETUVA
Tel: +370 (5) 236 07 74
E-mail: liongina@ldb.lt
Web: www.ldb.lt
5. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)
Nezaměstnaní občané v evidenci Úřadu práce ČR, kteří pobírají dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti (podporu), mají právo požádat o transfer této dávky do jiné země EU/EHP (tedy i do Litvy), a následně si zde hledat zaměstnání. Dávky jsou vypláceny nejvýše po dobu šesti měsíců, nebo do vyčerpání podpůrčí doby (je-li kratší). Podmínkou je evidence na domácím úřadu práce po dobu čtyř týdnů, podání žádosti prostřednictvím formuláře U2 (dříve E 303), stanovení doby odjezdu a cílového místa v Litvě. Následně je potřeba se do sedmi dnů dostavit na litevský úřad práce a podrobit se místním registračním procedurám.
Před odjezdem z ČR je nutné zajistit zabezpečení lékařské péče v zahraničí. K tomu slouží buď Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), anebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Tyto průkazy vystavuje česká zdravotní pojišťovna, která poskytne bližší informace.
6. Uznávání pracovních kvalifikací
Občané s kvalifikací a oprávněním vykonávat určitý typ povolání v ČR jsou kvalifikováni pro tutéž práci i v Litvě. Pouze k výkonu regulované profese je vyžadována náležitá dokumentace a uznání odpovědné instituce. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem do Litvy je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím. Pro výkon regulovaných profesí jsou právními předpisy členských států EU/EHP stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe a způsobilost).
Procedura uznávání pracovních kvalifikací rozlišuje kvalifikaci akademickou a profesní. Pro akademické účely je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC). Pro účely profesní je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Seznam regulovaných činností a další informace k dispozici na: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/index_en.htm
Uznávání akademických kvalifikací:
Studijų kokybės vertinimo centras (Centre for Quality Assessment in Higher Education) – Lithuanian ENIC/NARIC
A. Goštauto g. 12,
LT-01108 Vilnius
LIETUVA
Tel.: +370 5 210 47 72
E-mail: enicnaric@skvc.lt ?Subject=Mailing from the enic/naric website
Web: http://www.skvc.lt/
Uznávání profesních kvalifikací:
Mrs. Birutė Kindurienė
Coordinator for the recognition of the professional qualifications
Deputy head of Human Resources Development Division of Ministry of Economy of Lithuania
Gedimino ave. 38/2
LT-01104 Vilnius
LIETUVA
Tel: +370 706 63246
E-mail: birute.kinduriene@ukmin.lt
Web: www.profesijos.lt a www.ukmin.lt
Seznam regulovaných profesí v Litvě (anglicky)
Občané ČR zaměstnaní v jiné členské zemi EU/EHP mají právo na plnou zdravotní péči v zemi zaměstnání. Pokud se stanou součástí zdravotního systému jiné členské země EU/EHP, vztahuje se na ně oznamovací povinnost vůči jejich dosavadní české zdravotní pojišťovně.
Občané, kteří pracují a bydlí v jiné členské zemi EU/EHP, mají v ČR nárok pouze na nezbytnou zdravotní péči. Posouzení místa bydliště je v kompetenci příslušné zahraniční zdravotní pojišťovny. Pro účely čerpání této péče při pobytu v ČR vystavuje zahraniční zdravotní pojišťovna EHIC nebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.
V jiném členském státě EU/EHP budou pojištěni i vyživovaní nezaopatření příslušníci těchto občanů, pokud jejich manžel(ka) nevykonává výdělečnou činnost v ČR
Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR, mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů v případě Litvy takovou možnost nemají.
Před zahájením nároku na zahraniční zdravotní pojištění lze využít české zdravotní pojištění i komerční připojištění.
Více informací na stránkách Centra mezistátních úhrad: http://www.cmu.cz/
8. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče
Hledání práce v zahraničí
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zpravidla se automaticky stávají pojištěnci státu zaměstnání, od kterého také obdrží doklad o nároku na zdravotní péči.
Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu
Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání EHIC (pokud byl dotyčné osobě vystaven). Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Po ukončení výdělečné činnosti v zahraničí je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Zároveň je nutné doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Souběh zaměstnání
Při souběhu pracovních činností v Litvě a v ČR bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
a) Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
b) Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.
Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.
Bližší informace: Centrum mezistátních úhrad a Česká správa sociálního zabezpečení.
Databáze pracovních míst EURES
Veřejné služby zaměstnanosti všech členských zemí EU/EHP spolupracují při výměně informací o životních a pracovních podmínkách a uveřejňují volná pracovní místa z jednotlivých zemí, která lze nalézt na portále http://eures.europa.eu.
EURES Litva
Seznam EURES poradců v Litvě je k dispozici na internetové adrese http://eures.europa.eu v sekci EURES – vyhledat poradce EURES. Dříve než žadatel kontaktuje EURES poradce v Litvě, měl by svůj požadavek konzultovat s EURES poradcem v České republice.
Mnoho užitečných informací najdete také na národních stránkách EURES Litva – http://www.ldb.lt/eures.
Veřejné služby zaměstnanosti – litevský úřad práce (LDB)
http://www.ldb.lt/LDBPortal/Pages/ServicesForEmployees.aspx – databáze volných pracovních míst
Soukromé job portály
http://www.cv.lt
http://www.cvonline.lt
Spekulativní žádosti o zaměstnání
Zájemci o zaměstnání v Litvě mohou zkusit zaslat spekulativní žádost o zaměstnání přímo společnosti, u níž mají zájem pracovat. Životopis (CV – Curriculum Vitae) by měl být zpracován na počítači a doplněn průvodním dopisem. Spekulativní žádosti o zaměstnání se zpravidla zasílají velkým zaměstnavatelům nebo organizacím. Doporučované vzory životopisu v angličtině a dalších jazycích lze nalézt na adresách http://www.europass.cz/ nebo https://www.uradprace.cz/web/cz/eures.
Minimální měsíční litevská mzda od 1. 1. 2018 činí 400,- Euro.
11. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky
Týdenní pracovní doba v Litevské republice je 40 hodin týdně. Minimální roční dovolená je 28 kalendářních dní.
Státní svátky a dny pracovního klidu: 1.1., 16.2., 11.3., Velikonoce (neděle a pondělí), 1.5., Den matek (1. neděle v květnu), 24.6., 6.7., 15.8., 1.11., 25.12., 26.12.
Velvyslanectví Litevské republiky v ČR
(Lietuvos Respublikos ambasada Čekijos Respublikoje)
Pod Klikovkou 1916/2
150 00 Praha 5
Tel: +420 257 210 122
E-mail: ambasada-litva@iol.cz
Web: cz.mfa.lt
Velvyslanectví České republiky v Litvě
(Čekijos Respublikos Ambasada)
Birutes g. 16
LT-08117 Vilnius
LIETUVA
Tel: +370 (5) 266 10 40
E-mail: vilnius@embassy.mzv.cz
Web: http://www.mzv.cz/vilnius
V ČR působí rovněž Honorární konzuláty Litevské republiky v Brně a Liberci.
http://eures.europa.eu/ – evropský portál EURES
http://www.cmu.cz/ – Centrum mezistátních úhrad (zdravotní péče)
http://www.ldb.lt – Lietuvos darbo birža (litevský úřad práce)
http://www.ldb.lt/eures – litevský portál EURES
http://www.socmin.lt – Ministerstvo práce a sociálních věcí Litvy
http://www.sodra.lt/ – Státní sociální pojišťovací fond Litvy
http://www.urm.lt/ – Ministerstvo zahraničních věcí Litvy
http://www.migracija.lt – Migrační odbor litevského ministerstva vnitra
http://www.lrv.lt/ – portál litevské vlády
Poslední aktualizace: 31. 10. 2019