Chorvatsko životní a pracovní podmínky

 

Pro vyhledání volného místa použijte   EURES - Evropský portál pracovní mobility - http://www.eures.europa.eu - pro vyhledání klikněte zde

nebo burzu práce Chorvatského úřadu práce - http://burzarada.hzz.hr/Posloprimac_RadnaMjesta.aspx

Publikace Living and Working in Croatia ke stažení ve formátu pdf zde (2.03MB).

 

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Chorvatsku pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání chorvatských občanů.

 

1. Kde hledat práci:

 

Pro vyhledání volného místa můžete využít:

 

 

  • Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Chorvatsku, např.:

 

  • Volná místa v zemědělství, lesnictví, rybolovu:

 

  • Vyhledávač společností, které přijímají spontánní žádosti o zaměstnání:

Mnozí velcí zaměstnavatelé využívají on-line přihlášky na svých internetových stránkách, aby si tak vytvořili databázi potenciálních kandidátů pro budoucí pracovní místa. Zaměstnavatelé využívají kromě zveřejňování inzerátů i soukromé osobní doporučení, aby získali ty nejlepší kandidáty.
Agentury pro příležitostné a dočasné zaměstnání poskytují příležitost zapsat se do své databáze uchazečů. Pracovníci uzavřou pracovní smlouvu s agenturou, která přiřazuje pracovníky k plnění úkolů pro zaměstnavatele hledajícího dočasných zaměstnanců.

 

  • Tisk - Většina chorvatských novin otiskuje i nabídku volných pracovních míst.

 

  • Agentury práce (Agencije za zapošljavanje / Agencija za zapošljavanje)

 

  • Životopis: vzory CV (Obrazac životopisa CV) ke stažení např. :

https://poslovi.infostud.com/savet/Kako-napisati-CV-biografiju/34

https://de.scribd.com/doc/263142539/Prijedlog-Biografije-Cv

https://www.moj-posao.net/Savjet/75031/Dotjerajte-zivotopis-u-par-jednostavnih-koraka/43/

V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a čerpáte podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. exportu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře PDU2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Bližší informace Vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.

 

 

2. Regulovaná povolání:

 

Pokud jste se rozhodli pracovat v Chorvatsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Chorvatsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Chorvatska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání - Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Chorvatska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Regulované profese (regulirane profesije) v Chorvatsku:
https://www.azvo.hr/hr/ured-enic-naric/regulirane-profesije

Seznam (databáze) regulovaných profesí v Chorvatsku:
http://reguliraneprofesije.azvo.hr/hr/profesije/

Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání; informace o procesu a uznávacích orgánech v Chorvatsku jsou dostupné zde: https://www.azvo.hr/hr/ured-enic-naric/priznavanje-kvalifikacija

 

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.azvo.hr/hr/ured-enic-naric/pojasnjenje-hrvatskih-i-inozemnih-visokoskolskih-kvalifikacija

 

 

3. Registrace k pobytu

Státní příslušníci ČR (členských států EHP nebo Švýcarska) mají právo pobývat v Chorvatské republice po dobu 3 měsíců, pokud jsou držiteli platného pasu nebo občanského průkazu. Při pobytech delších než tři měsíce se musí přihlásit k přechodnému pobytu na policejním útvaru nebo stanici v místě pobytu, které na základě žádosti vydají povolení o přechodném pobytu. Osoby žádající o pobyt zároveň získají identifikační číslo (ID číslo). Je možné požádat o vystavení ID čísla ještě před žádostí o pobyt. V takových případech, dotyčná osoba by měla oslovit s žádostí o ID číslo příslušný orgán -  daňový úřad.

O trvalý pobyt lze požádat po 5. letech pobytu v Chorvatsku.

Více informací: http://www.mvep.hr/hr/konzularne-informacije/boravak-stranaca/odobrenje-boravka-u-hrvatskoj/

 

4. Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

 

V případě přihlášení se k pobytu je nutné zajít na policejní útvar nebo stanici v místě bydliště, která vydá povolení o registraci přechodného pobytu. Na základě žádosti dostanete osobní identifikační číslo (OIB číslo), které je nezbytné při komunikaci s institucemi, pro přijímání plateb, registraci své činnosti, nástupu do zaměstnání, uplatňování svých práv a podobně. Budete ho také potřebovat k otevření bankovního účtu a registraci jako uživatel telekomunikačních služeb.
Před započetím práce je nutné získat daňovou kartu z daňové správy v místě bydliště. 'Daňová karta' se předává zaměstnavateli na začátku pracovního poměru.

Více informací: https://webarhiv.hzz.hr/default-id-18042.html

 

5. Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:

 

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

 

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

 

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání EHIC (pokud byl dotyčné osobě vystaven). Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Po ukončení výdělečné činnosti v zahraničí je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Zároveň je nutné doložit doby pojištění ze zahraničí, aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

 

Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

  1. Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
    Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
  2. Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
    Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

 

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.

 

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

 

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace: www.kancelarzp.cz a www.cssz.cz

 

Vstup do chorvatského systému veřejného pojištění:
Chorvatský institut důchodového pojištění
A. Mihanovica 3
HR-10000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel. +385 14595500, +385 800636363
http://mirovinsko.hr/default.aspx?id=4298

Centrální registr přidružených subjektů
(pouze při uplatňování práv na důchod druhého pilíře)
Gajeva 5
HR-10000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel. +385 14898900
http://regos.hr/default.aspx?id=207

Chorvatský fond zdravotního pojištění
Margaretska 3
HR-10000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel. +385 8007979
http://www.hzzo.hr/en/

Chorvatská služba zaměstnanosti
Radnická cesta 1
HR-10000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel. +385 14595500, +385 800636363
http://www.hzz.hr/

DOKUMENTACE POTŘEBNÁ PRO STANOVENÍ A PŘIDĚLENÍ PINU (OIB)

https://oib.oib.hr/SaznajOibWeb/fizickaOsoba.html  

 

ZAHRANIČNÍ FYZICKÁ OSOBA

1. Žádost o určení a přiřazení PIN (OIB) (osobni identifikacijski broj)

2. Pas - originál se předkládá ke kontrole a jeho kopie by měla být přiložena k žádosti

 

Ve výjimečných případech, pokud zahraniční fyzická osoba nemá cestovní pas, připojí k žádosti tyto doklady:

- evropský průkaz totožnosti (občané Evropské unie) nebo -

- identifikační doklad vydaný státem, jehož je státním příslušníkem, s dokladem o občanství

 

ZAHRANIČNÍ PRÁVNICKÁ OSOBA

1. Žádost o určení a přiřazení PIN (OIB) (osobni identifikacijski broj)

2. Zakládací listina (rozhodnutí nebo výpis z rejstříku příslušného soudu v chorvatském jazyce nebo přeložený do chorvatského jazyka soudním tlumočníkem)

 

Pokud je Žádost podána AGENTEM jednajícím jménem zahraniční osoby (fyzické nebo právnické), kromě výše uvedených dokumentů (kopie dokumentů), předloží také plnou moc.

 

K postupu určení a přidělení PIN bude vydána ZPŮSOBILOST. Vzhledem k tomu, že chorvatština je úředním jazykem Chorvatské republiky, je plná moc vyhotovena v chorvatském jazyce nebo přeložena do chorvatského jazyka. Plná moc bude uložena u příslušného daňového úřadu a bude ověřena notářskou veřejností pouze ve výjimečných případech, pokud existují pochybnosti o její důvěryhodnosti. Pokud byla plná moc vydána notářské veřejnosti, advokátovi, orgánu zřízenému podle veřejného práva nebo bance, není osvědčení o plné moci nutné. Je-li žádost podána fyzickou osobou pro cizí osobu, je nutné potvrzení plné moci.

 

Dokumentaci potřebnou pro určení a přiřazení čísla PIN zahraničním subjektům v angličtině: https://www.porezna-uprava.hr/en/EN_obrasci/Documents/PINrequest.pdf

 

Sociální pojištění:

Odvody z hrubé mzdy – zaměstnanci:
 •20 % (důchodové pojištění)

Odvody z hrubé mzdy – zaměstnavatelé:
•16,5 % (zdravotní pojištění)

Vaše práva na sociální zabezpečení v Chorvatsku (angl.) - https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=1104&

 

6. Daně z příjmu:

 

Pokud pracujete v Chorvatsku, budete podléhat zdanění příjmu v Chorvatsku.

Zákon o dani z příjmu v Chorvatsku: https://www.zakon.hr/z/85/Zakon-o-porezu-na-dohodak

 

Daňové přiznání je nutné podat dle stanoveného schématu, data viz: https://www.porezna-uprava.hr/HR_obrasci/Stranice/PrijavaDOH.aspx

Formuláře pro podání daňového přiznání: https://www.hok.hr/gospodarstvo-i-savjetovanje/obrasci-za-poslovanje-obrta

 

Daň z příjmu v Chorvatsku:

sazba / částka

  • 24 %      do 360 000,00 kn/rok (až 30 000,00 kn/měsíc)
  • 36 %      nad 360 000 kn/rok (nad 30 000,00 kn/měsíc)

 

Odpočty pro výpočet daňového základu:

  • nezdanitelná částka 3 800,- HRK
  • příspěvky na povinné důchodové pojištění
  • částky za nezaopatřené rodinné příslušníky

 

Místní daň 0–18 % (podle velikosti obce pobytu)

 

Mezinárodní zdanění

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Mezi Českou republikou a Chorvatskem platí od 28. 12. 1999 (Sb. m. s. č. 42/2000 Sb.m.s.) Smlouva s Chorvatskem o zamezení dvojího zdanění, (Schváleno 22. 1. 1999 Účinné od 28. 12. 1999):

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2000-42

 

 

7. Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

 

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (čl. 11(3)(a) nař. 883/04; čl. 13(2)(a) nař. 1408/71).

 

Registrace na Hrvatski zavod za zapošljavanje (HZZ):

Pokud ztratíte zaměstnání nebo ukončíte samostatnou výdělečnou činnost, můžete požádat o dávky v nezaměstnanosti. Konkrétně v případě nezaměstnanosti jsou všichni zaměstnanci v zaměstnání a osoby vykonávající samostatnou činnost povinně pojištěni a na tomto základě jsou povinně pojištěni podle předpisů o důchodovém pojištění. Pojištění v nezaměstnanosti se získává vyplácením příspěvků na zaměstnání.

Koho byste měli kontaktovat?

  • Hrvatski zavod za zapošljavanje, Radnička cesta 1, HR-10000 Zagreb,
    Hrvatska, Telefon: +385 1612 6000

http://www.hzz.hr/

 

  • Ministarstvo rada i mirovinskog sustava, Ulica grada Vukovara 78, HR-10000 Zagreb

Hrvatska, Tel: +385 16109300
http://www.mrms.hr/

 

Jaké podmínky musím splnit?

Musíte mít nejméně 9 měsíců práce za posledních 24 měsíců v době ukončení zaměstnání nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti, abyste mohli získat PvN.

Při uplatňování tohoto práva v Chorvatsku nebo v jiné zemi EU budete brát v úvahu čas strávený prací v kterémkoli členském státě, včetně Chorvatska.

 

Aby měl zaměstnanec nárok na peněžitou dávku, nesmí přestat pracovat svou vinou nebo vůlí. Odškodnění můžete získat také v případě dohody o ukončení pracovního poměru uzavřené na návrh zaměstnavatele v případě kolektivní správy propuštěných pracovníků.

 

Aby bylo možné uplatnit právo na finanční vyrovnání, musíte se obrátit na chorvatskou službu zaměstnanosti (HZZ) do 30 dnů od ukončení zaměstnání nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti a požádat o finanční náhradu.

 

Pokud jste byli po svém zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti na dovolené, mateřské, rodičovské, adoptivní nebo pěstounské dovolené, HZZ se musíte přihlásit do 30 dnů od ukončení.

 

Pokud jste zapsáni do některého z vzdělávacích programů HZZ, máte nárok na finanční pomoc. Kromě toho, pokud si najdete práci mimo svůj trvalý pobyt, máte nárok na jednorázovou finanční pomoc a náhradu cestovních výdajů a nákladů na přemístění.

 

Chcete-li si zachovat svá práva, musíte pravidelně kontaktovat náborového pracovníka, aktivně hledat zaměstnání a být k dispozici pro zaměstnání.

 

Chorvatsko – dávky v nezaměstnanosti https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1104&langId=hr&intPageId=4466

 

Podpůrčí doba v Chorvatsku

90 – 450 kalendářních dní dle odpracovaných let:

90 dní (9 měsíců – 2 roky), 120 dní (nad 2 roky), 150 dní (nad 3 roky), 180 dní (nad 4 roky), 210 dní (nad 5 let), 240 dní (nad 6 let), 270 dní (nad 7 let), 300 dní (nad 8 let), 330 dní (nad 9 let), 360 dní (nad 10 let), 390 dní (nad 15 let), 420 dní (nad 20 let), 450 dní (nad 25 let).

osoby po odpracování 32 let, kterým chybí méně jak 5 let do starobního důchodu:
PvN do opětovného zaměstnání

 

Výše PvN:

prvních 90 dní 60 %, potom 30 % průměrné měsíční mzdy / daňového základu ve 3 měsících předcházejících ukončení zaměstnání/SVČ.

 

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) evidence na zahraničním úřadu práce můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

 

Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na HZZ, kde jste registrováni. Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Chorvatska do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců. Více informací zde:  http://www.hzz.hr/

 

Pokud se nehodláte registrovat na úřadu práce v Chorvatsku, případně potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Chorvatsku pro účel české podpory v nezaměstnanosti, pak si požádejte o vystavení formuláře U1 (E301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění.
 

V Chorvatsku vystavuje formulář U1 HZZ  
Chorvatsko U1

Žádost o vystavení formuláře PD U1 je možné podat na jakékoliv krajské či oblastní pobočce (Regionalni ured, Područni ured), nebo na ústředí (Središnji ured) chorvatského úřadu práce (HZZ):

 

Hrvatski zavod za zapošljavanje (HZZ)

Radnička cesta 1

10 000 Zagreb

HRVATSKA

 

Žádost je možno podat také elektronicky na e-mail: eukoordinacija@hzz.hr. Formulář žádosti o PD U1 pro občany: Zahtjev za izdavanje U1 obrasca (PD U1).

 

Žádosti podané elektronicky či poštou musí být vlastnoručně podepsané a opatřené kopií občanského průkazu nebo cestovního pasu.

 

K žádosti je vhodné přiložit kopie:

 

  • dokladu o způsobu ukončení pracovního poměru (dokaz o razlogu prestanka radnog odnosa),
  • potvrzení o příjmu (dokaz o ostvarenoj/isplaćenoj plaći).

 

U2

Kompetentní institucí pro vystavení formuláře PD U2 je místně příslušná pobočka HZZ. http://www.hzz.hr/
 

Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně jeho prostřednictvím.

 

 

Pracovní podmínky:

Informace týkající se pracovních podmínek v Chorvatsku můžete nalézt na následujících odkazech:

 

Základní informace:

Platové podmínky

  • Minimální mzda je nejnižší měsíční hrubá mzda, na kterou má nárok zaměstnanec zaměstnán na plný úvazek, přičemž jde o právo, které náleží všem pracovníkům zaměstnaným v Chorvatské republice. Tato hranice se stanovuje každoročně a Ústřední statistický úřad ji zveřejňuje v Úředním věstníku.
  • Minimální hrubá mzda v roce 2020 dosáhla HRK 3 750 (přibližně 505 EUR).
  • Minimální mzda od roku 2020. V Úředním věstníku č. 106/19. Bylo zveřejněno nařízení o minimální mzdě. Pro období od 1. ledna do 31. prosince 2020 byla minimální hrubá mzda stanovena na 4 062,51 HRK.
     https://www.rrif.hr/Minimalna_placa_za_2020_godinu-1655-vijest.html
  • Výše uvedená minimální mzda se vztahuje na hrubou mzdu stanovenou pro pracovníky na plný úvazek. Minimální mzda na částečný úvazek se stanoví v poměru k minimální mzdě za plný úvazek a odpracovaných hodin, pro které je pracovník registrován.
  • Způsob stanovení mezd mohou upravovat kolektivní smlouvy, pracovní předpisy a jednotlivé pracovní smlouvy. Pracovní smlouva může nabízet lepší pracovní podmínky, nemohou být však méně výhodné než ty, které stanoví kolektivní smlouvy nebo pracovní předpisy. V každém případě je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci přiměřenou mzdu za stejných podmínek bez rozdílu pohlaví.
  • Plat se vyplácí měsíčně po provedení práce, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce, obvykle na číslo bankovního účtu pracovníka. V případě náročných pracovních podmínek, přesčasů a noční práce a práce v neděli, během svátků a dalších dní, které zákon stanoví pro odpočinek, má pracovník nárok na příplatek. V praxi je běžné získat za každý rok práce 0,5% nárůst mzdy (obvykle je to stanoveno v kolektivní smlouvě), někteří zaměstnavatelé poskytují ke mzdě i příspěvek na dopravu (nezdanitelný), a někteří zaměstnavatelé také poskytují příspěvek na stravování / teplou stravu.
  • Nezdanitelný příjem za pracovní výkony, příplatky k platům nebo podobné prostředky mohou dosáhnout až 5 000 HRK, zatímco bonusy pro zaměstnance (vánoční nebo dovolenkové příspěvky) se mohou pohybovat až do 2 500 HRK. Minimální mzdy, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, i další pracovní podmínky jsou upraveny v pracovně-právní legislativě a v kolektivních smlouvách.

 

Pracovní smlouvy

Pracovní poměr se uzavírá na základě písemné pracovní smlouvy. Pokud zaměstnavatel neuzavře se zaměstnancem písemnou pracovní smlouvu před zahájením práce nebo alespoň písemné potvrzení o uzavření smlouvy, smlouva uzavřená s pracovníkem se považuje za smlouvu na dobu neurčitou. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovníkovi kopii potvrzení o povinném penzijním a zdravotním pojištění do 8 dnů ode dne vzniku jejího právoplatnosti. Potvrzení o povinném penzijním a zdravotním pojištění nesmí být nahlášeny příslušné instituci dříve než osm dní před zahájením prací, nejpozději bezprostředně před zahájením prací.

Pracovní smlouva musí obsahovat všechny základní podmínky, minimálně však uvedené informace:

  • smluvní strany a jejich bydliště nebo sídlo,
  • místo výkonu práce,
  • název práce nebo stručný seznam a popis povinností,
  • datum zahájení prací,
  • očekávanou dobu trvání smlouvy v případě zaměstnání na dobu určitou,
  • délka dovolené za kalendářní rok nebo způsob stanovení délky dovolené za kalendářní rok,
  • výpovědní lhůta nebo způsob určení výpovědní lhůty,
  • základní plat, platové dodatky a lhůty výplaty,
  • trvání pracovního dne nebo týdne

 

Ukončení pracovního poměru

Pracovní smlouva na dobu určitou končí uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, za určitých podmínek může být zrušena i před tímto termínem. Smlouvu může vypovědět zaměstnanec nebo zaměstnavatel nebo na základě vzájemné dohody. Dohoda o ukončení pracovní smlouvy musí být uzavřena v písemné formě; to platí i pro jiné formy odstoupení od pracovní smlouvy.

Řádné ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel může ukončit pracovní smlouvu výpovědní lhůtou (dva týdny až čtyři měsíce, v závislosti na počtu odpracovaných let), pokud má závažné důvody (v důsledku organizačních důvodů, a osobně podmíněné propuštění nebo propuštění v důsledku zaměstnancova pochybení). Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr v předepsané lhůtě nebo výpovědní lhůtou bez udání důvodu. Výpovědní lhůta je definována zákonem o zaměstnanosti, i když v praxi se nejčastěji uplatňuje výpovědní lhůta jeden měsíc.

 

Mimořádně ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou ukončit pracovní poměr bez výpovědi (tzv. Mimořádné ukončení pracovního poměru) pouze v případě závažného porušení pracovních povinností nebo jiných velmi důležitých skutečností. Pokud jedna strana předčasně ukončí pracovní smlouvu, druhá strana je oprávněna domáhat se náhrady škody za neplnění závazků v rámci pracovní smlouvy.

 

Zaměstnavatel je povinen vrátit zaměstnanci všechny jeho doklady do patnácti dnů ode dne skončení pracovního poměru, včetně kopie o skončení hrazení povinného důchodového a zdravotního pojištění.

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen poskytnout mu také potvrzení o tom jaký druhu práce vykonával během zaměstnání. V tomto potvrzení nesmí být uvedeno nic, co by mohlo ztížit či ublížit zaměstnanci při jeho uzavírání nové pracovní smlouvy.

Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Inspekcija rada - viz: http://prijave.mrms.hr/
https://mrms.gov.hr/vijesti/podnosenje-prijava-inspekciji-rada/5392

V případě individuálních pracovně-právních sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se prosím obraťte na - http://klinika.pravo.unizg.hr/radno-pravo

 

 

Rodinné dávky:

Mateřská dovolená a peněžité dávky v mateřství, otcovské dávky:

Příspěvek na dítě:
https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1104&langId=en&intPageId=4453
Dávky v mateřství a otcovství: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1104&langId=en&intPageId=4454
Další rodinné dávky:
https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1104&langId=en&intPageId=4455

 

Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

 

Velvyslanectví ČR v Chorvatsku: https://www.mzv.cz/zagreb/cz/o_velvyslanectvi/poskytovani_informaci_podle_zakona_106.html

Velvyslanectví Chorvatska v ČR: http://cz.mvep.hr/cz/

Poslední aktualizace: 19. 5. 2021