Antivirus - nejčastější chyby ve vyúčtování

Žádosti o příspěvek v rámci programu Antivirus a další informace najdete ZDE

Podali jste žádost o příspěvek na náhradu mezd v rámci Programu Antivirus a Úřad práce ČR s Vámi uzavřel dohodu o jeho poskytnutí? Pak už zbývá jen doložit vyúčtování, na jehož základě Vám ÚP ČR může peníze poskytnout. Aby vše proběhlo hladce, vyvarujte se případných chyb při předložení požadovaných podkladů. Níže jsou uvedeny ty nejčastější.

1. Zaměstnavatel nezašle současně obě části vyúčtování

Vyúčtování má stránku v PDF, jejíž součástí je čestné prohlášení. Bez jeho vyplnění nemůže ÚP ČR příspěvek vyplatit. Soubor v Excelu pak obsahuje výkaz vynaložených nákladů na náhrady mezd jednotlivých zaměstnanců. Je nutné doložit obě části společně. 

Nově je také nutné vyplnit ve výkazu režimu A plus informace k veřejné podpoře v rámci Dočasného rámce 3.1., a to nejen ve formě čestného prohlášení, ale také na listech Excelovského souboru. V opačném případě bude výkaz vrácen k doplnění.

2. Doložené podklady jsou ve špatném formátu

Při ukládání souborů na disk změní zpracovatel u vyúčtování formát dokumentu nebo formát textu či čísel. Další chybou je vytištění formuláře a jeho podepsání a naskenování před odesláním na Úřad práce ČR. Tím se znemožní jeho další zpracování.

3. Firma žádá o příspěvek na zaměstnance, který končí, nebo už u ní nepracuje

Zaměstnavatel zařadí do seznamu i zaměstnance, který u něj už buď nepracuje, nebo je ve výpovědní době z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele. Často jsou zařazeni také zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Na tyto skupiny však ÚP ČR příspěvek neposkytuje. 

4. Špatně zvolená varianta

Zaměstnavatel chybně vyhodnotí, zda důvody, pro které zaměstnanec nevykonával svou práci, spadají do režimu A (A plus, rozdíl je pouze ve veřejné podpoře) nebo režimu B programu Antivirus.

5. Nedostatečné zdůvodnění

U režimu A a režimu A plus zaměstnavatel přesně neuvede, na základě jakého konkrétního vydaného krizového opatření státu nebo opatření příslušných institucí nemohli jeho zaměstnanci vykonávat svou práci a on je tak musel nechat doma.

6. Požadování příspěvku i na pracující zaměstnance

Do výkazu jsou uváděni i zaměstnanci, kteří v předchozím měsíci svou práci vykonávali přímo na pracovišti nebo jako home office, a zaměstnavatel jim tedy za tento měsíc vyplácí mzdu, nikoli náhradu mzdy.

7. Uvedena chybná částka

Do sloupce „náhrada mzdy“ zaměstnavatel neuvede správnou částku, tedy zjednodušeně „náhradu mzdy v hrubém“, tj. včetně odvodů na pojistné za zaměstnance a zdanění, pokud jim náhrada mzdy podléhá.

8. Nezapočitatelné náklady

Do sloupců „zdravotní pojištění“ a „sociální pojištění“ jsou místo odvodů pouze za zaměstnavatele uváděny náklady na pojistné jak za zaměstnavatele, tak i za zaměstnance.

9. Uvedení špatných odvodů v režimu A

Velmi často zaměstnavatelé v režimu A uvádějí odvody na pojistné i v případě náhrady mzdy vyplácené podle § 192 zákoníku práce (jedná se o zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným, nebo kterému byla nařízena karanténa), kdy ale v případě vyplácení jen v zákonem stanovené výši tato částka odvodům nepodléhá.

10. Nesprávné RČ nebo evidenční číslo zaměstnance

Do sloupce „rodné číslo“ nebo „evidenční číslo pojištěnce“ zaměstnavatel vyplní například datum narození nebo uvede u zaměstnance bez rodného čísla nesprávné evidenční číslo, pod kterým je přihlášen na České správě sociálního zabezpečení.

Kontrolu správnosti si lze ověřit na webu: www.cssz.cz/web/cz/standardni-kontrola-rodneho-cisla-a-evidencniho-cisla-pojistence.