Úřad práce ČR v posledních letech výrazně zrychlil vyřizování dávek právě i díky postupné digitalizaci a transformaci agend. Průměrná doba řízení se oproti roku 2022 zkrátila téměř na polovinu a míra dodržování zákonných lhůt přesahuje 90 %. Tyto prokazatelné výsledky jednoznačně potvrzují efektivitu modernizace.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval také hospodárnost a účelnost využití prostředků státního rozpočtu a EU v letech 2021–2023, zejména dopady započaté transformace a efektivitu výdajů. Závěry NKÚ považujeme za nekomplexní, opírají se o období, které nereflektuje současný stav,
a prezentují tvrzení bez zásadního kontextu. Úřad práce ČR proto uvádí některé ze zavádějících tvrzení na pravou míru a doplňuje prokazatelné výsledky dosažené v posledních letech.
V současné době jsou řízení o dávku výrazně rychlejší než v roce 2022, a to v průměru o 2 týdny. Podle interního monitoringu, který sleduje transformaci dávek, došlo od roku 2022 k výraznému posunu rychlosti řízení. Průměrná doba řízení klesla z 27 na 14 dnů a dodržování zákonných lhůt vzrostlo z 71 % na více než 93 %. Tyto prokazatelné výsledky jednoznačně vyvracejí tvrzení NKÚ, které prezentuje transformaci a digitalizaci ÚP ČR jako neefektivní.
Zaváděné nové nástroje, jako je Klientská zóna Jenda, jsou průběžně optimalizovány na základě praktických zkušeností zaměstnanců i klientů, čímž se zvyšuje jejich uživatelská srozumitelnost na obou stranách a vylepšuje celková funkčnost. Digitalizace je koncipována jako postupný proces, jehož cílem je zrychlení a zjednodušení administrativních postupů v dlouhodobém horizontu. Jeho součástí je nezbytná edukace populace, včetně posilování základní digitální gramotnosti klientů.
Srovnání s Estonskem nebo Švédskem ve zprávě NKÚ je bez doplnění širšího kontextu zavádějící a nevhodné. Obě země patří dlouhodobě mezi evropské lídry v e-governmentu, porovnání vytvářejí tedy nereálná očekávání a neodráží skutečný kontext české digitalizace. Tyto země mají odlišné legislativní rámce, delší historii digitalizace, vyšší technologickou připravenost a jinou kulturu komunikace s úřady. Proto je přímé srovnání bez kontextu zkreslující a neposkytuje objektivní pohled na dosažený pokrok.
Úřad práce ČR k části zprávy, která se věnuje evropským zdrojům z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020, uvádí, že oba zmiňované projekty z EU fondů byly realizovány
v souladu se specifickým cílem Operačního programu Zaměstnanost a všechny závazné indikátory výstupů a výsledků byly splněny. U projektu EFES minimálně na 100 %. U projektu PIPS dokonce na 106 % u indikátorů výstupu a na 100 % u indikátoru výsledku. NKÚ k infocentrům ÚP ČR zdůrazňuje, že jejich zřízení bylo hlavním cílem projektu EFES a tento cíl byl beze zbytku splněn. Skutečnost, že část z nich po skončení projektu nepokračovala, není porušením zásad hospodárnosti – u systémových projektů se udržitelnost posuzuje podle reálných organizačních a rozpočtových možností instituce, nikoliv jako povinnost trvale financovat všechny vytvořené kapacity.
Pokud jde o osobní náklady, veškeré úpravy rozpočtu byly provedeny transparentně prostřednictvím řádných žádostí o změnu a schváleny Řídicím orgánem OPZ. Tyto výdaje představovaly nezbytné náklady na realizační tým a byly vynaloženy v souladu s pravidly programu, účelně a hospodárně.
Interpretace NKÚ, která pracuje s pojmem „útoky“ v odstavci o snížení prostředků na bezpečnost, je chybná záměna hodnoceného parametru. Úřad práce eviduje incidenty, což zahrnuje široké spektrum událostí. Charakter incidentů se mění, ale trend je jednoznačně sestupný. V porovnání stejného období roku 2024 a 2025 evidujeme téměř 23 % pokles počtu incidentů, a to i přes rozsáhlé změny dávkového systému, které mohly vyvolávat negativní emoce u části klientů.
Úřad práce aktivně posiluje bezpečnostní opatření a pracuje na dalších prvcích pasivní i aktivní ochrany zaměstnanců a klientů. Snížení rozpočtu v hodnoceném období bylo postupně nahrazeno jinými dostupnými opatřeními, včetně zavedení odboru bezpečnosti v roce 2023, efektivnějšího monitoringu hrozeb, prevence a přesnější metodiky evidence. Díky těmto krokům se zjednodušilo hlášení incidentů a zvýšila se přesnost dat, což mohlo ovlivnit vyšší čísla v minulých letech. Současný pokles potvrzuje účinnost přijatých opatření. Naprosto zásadní součástí maximalizace ochrany zaměstnanců i klientů v prostorách Úřadu práce je dlouhodobá spolupráce s PČR a MPO přímo v místech, kde má úřad pobočky.
Případy, kdy Úřad práce při hospodaření s majetkem státu porušoval zákon uvedené ve zprávě NKÚ se týkají zejména ploch pro umístění potravinových automatů nebo bezúplatného zapůjčení drobného majetku v provozu občerstvení, využitých jen v jednotkách kusů na omezenou dobu. Tyto služby byly považovány za benefit pro zaměstnance/klienty, ze kterých by neplynul významný finanční příjem. Nájemní smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 31. 5. 2021 nepožadovala a nesjednala úhradu nájemného za užívání movitých věcí, jako telefonní linka, pracovní pult, lednice, mikrovlnná trouba, věšák a další drobnosti. Podle vyjádření krajského ředitele šlo o starší vybavení bez vyšší reálné hodnoty.
Závěrem ÚP ČR dodává, že hodnocení opatření proti trestné činnosti je ve zprávě NKÚ neaktuální. Odbor bezpečnosti průběžně monitoruje podezřelé aktivity jak klientů, tak zaměstnanců. Úřad práce ČR má navázanou rozsáhlou spolupráci s PČR, která je důležitá pro prevenci i pro důsledné vyhodnocování podnětů. Kontinuálně a systematicky do procesu každého řízení zapojujeme další úrovně kontroly, kterými umíme snadno odhalit podezřelé aktivity a účinně eliminovat případné pokusy o podvod.