Polsko životní a pracovní podmínky

 

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Polsku pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání polských občanů.

 

Kde hledat práci:

Pro vyhledání volného místa můžete využít:

https://www.pracuj.pl/

https://gratka.pl/praca

https://www.jobs.pl/

https://www.praca.pl/

https://szybkopraca.pl/

https://twojakariera.pl

https://pl.jooble.org/

https://praca.money.pl/

https://www.goldenline.pl/praca/

https://www.jobted.pl

https://www.gowork.pl/praca

 

  • Tisk - většina polských novin otiskuje i nabídku volných pracovních míst.

V polštině
Gazeta Wyborcza – http://www.gazeta.pl/
Rzeczpospolita – http://www.rzeczpospolita.pl/
Nasz Dziennik – http://www.naszdziennik.pl/
Trybuna – http://www.trybuna.com.pl/
Nowy Dziennik – http://www.dziennik.com/

V angličtině
Warsaw Business Journal –
https://wbj.pl/ (problémy s odkazem, stačí přepsat do vyhledávače wbj.pl)
Warsaw Voice – http://www.warsawvoice.com.pl/

  • Agentury práce (agencje zatrudnienia)                                                                                                                                                                                Rejstřík subjektů provozujících pracovní agentury je veřejný - vedený v elektronické podobě na webové stránce http://stor.praca.gov.pl/portal/#/kraz
  • Informační průvodce a plánování kariéry klikněte zde                                                                                                                                  Naleznete zde příručku polského úřadu práce „Jak pisać życiorys i list motywacyjny“ klikněte zde

     Životopis: vzory CV ke stažení např.:

     Jak napsat spontánní žádost o zaměstnání:

 

V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře PDU2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.

 

Regulovaná povolání:

Pokud jste se rozhodli pracovat v Polsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Polsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Polska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání - Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Polska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Seznam regulovaných profesí (zawody regulowane) v Polsku:

https://www.biznes.gov.pl/pl/firma/uprawnienia-zawodowe/chce-zalatwic-sprawy-zwiazane-z-uprawnieniami-zawodowymi

nebo zde  

https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regprof/index.cfm?action=regprofs&id_country=23&quid=1&mode=asc&maxRows=*#top

 

Portál biznes.gov.pl poskytuje podrobný popis postupů pro uznávání odborných kvalifikací v Polsku. https://www.biznes.gov.pl/pl/publikacje/2924-wykaz-zawodow-regulowanych-w-polsce

 

Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání; informace o procesu a uznávacích orgánech v Polsku jsou dostupné zde: https://www.gov.pl/web/nauka/uznawanie-kwalifikacji-zawodowych-1

 

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.enic-naric.net/.

 

Registrace k pobytu

 

Český občan a jeho rodinní příslušníci se mohou na území Polska zdržovat až 3 měsíce bez nutnosti registrace pobytu. Občan zdržující se na území Polska je povinen mít u sebe platný cestovní doklad nebo jiný platný dokument potvrzující jeho identitu a občanství. Člen rodiny, která není občanem členského státu EU nebo EFTA je povinen mít u sebe platný cestovní doklad a vízum, pokud se požaduje.

Více informací:

https://udsc.gov.pl/cudzoziemcy/obywatele-ue-oraz-eogszwajcarii-i-czlonkowie-ich-rodzin/zasady-wjazdu-i-pobytu/

 

Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou pobývat v Polsku 3 měsíce na základě platného dokladu totožnosti potvrzujícího státní občanství těchto zemí.

Při pobytu nad 3 měsíce je nutné zažádat o registraci pobytu do 30 dnů po příjezdu na území Polska na Vojvodském úřadě. Registraci dočasného i trvalého pobytu je možno provést on-line. Potvrzení o registraci dočasného pobytu je zpoplatněno částkou 17 PLN. Po předložení žádosti a všech požadovaných dokladů je občanovi vydáno osvědčení o registraci pobytu občana EU (zaświadczenie o zarejestrowaniu pobytu obywatela UE).

Žádost a další náležitosti naleznete zde:

https://udsc.gov.pl/cudzoziemcy/obywatele-ue-oraz-eogszwajcarii-i-czlonkowie-ich-rodzin/wymagane-formalnosci/obywatele-ue/zarejestrowanie-pobytu/

 

Dlouhodobě může český občan pobývat na území Polska na základě platného pasu nebo občanského průkazu v případě, že nepředstavuje přítěž sociálnímu systému.

 

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou v Polsku pobývat déle než 3 měsíce za předpokladu, že zde vykonávají výdělečnou činnost, nebo mají zaplacené zdravotní pojištění a dostatek prostředků k obživě, nebo zde studují, nebo jejich manžel(ka) má polské občanství. Žádost o registraci občana EU musí u zaměstnanců obsahovat rovněž potvrzení o zaměstnání, u OSVČ výpis z registru, u studentů doklad o studiu a zdravotním pojištění. Po 5 letech nepřerušeného pobytu na území Polska je možné požádat o trvalý pobyt. Více informací viz www.mswia.gov.pl a www.udsc.gov.pl.

 

Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

 

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC . Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.

 

Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

  1. Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
    Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
  2. Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
    Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).

 

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

 

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace:

Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz

Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz

 

Zvláštností polského systému sociálního zabezpečení jsou oddělené systémy nemocenského a zdravotního pojištění.

 

Zdravotní pojištění:

 

Na využívání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků mají právo:

  • osoby, na něž se vztahuje polské obecné (povinné nebo dobrovolné) zdravotní pojištění v Národním fondu zdraví (NFZ), dále uváděné jako „pojištěnci“. Webové stránky Národního fondu zdraví zde https://www.nfz.gov.pl/
  • občané členských států EU nebo EFTA nepodléhající polskému obecnému zdravotnímu pojištění a podléhající zdravotnímu pojištění jiného členského státu EU nebo EFTA během dočasného pobytu v Polsku.

Pojistné na zdravotní pojištění je měsíční a nedělitelné, činí 9 % základu pro výpočet pojistného.

 

Na zdravotní pojišťovnu přihlašuje pojištěnce plátce příspěvku na zdravotní pojištění. Pokud provozujete obchodní činnost, musíte požádat o zdravotní pojištění sami.

Plátcem pojistného může být například:

  • zaměstnavatel, v případě zaměstnance
  • škola, v případě studenta,
  • úřad práce, v případě nezaměstnaných.

V případě poskytování zdravotní péče v rámci obecného zdravotního pojištění se péče poskytuje bezplatně, pokud předpisy nepředpokládají spoluúčast oprávněné osoby na nákladech.

 

Pokud jste osoba oprávněná k čerpání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků (oprávněná osoba), můžete toto čerpání využít výhradně v institucích poskytujících služby zdravotní péče, které mají podepsanou příslušnou smlouvu s NFZ. Takovýmito smlouvami disponuje naprostá většina institucí ochrany zdraví v Polsku. V případě, kdy je zdravotní péče poskytována v akutním stavu institucí, která nemá smlouvu s NFZ, má oprávněná osoba právo na tuto péči v nezbytném rozsahu.

 

Oprávněná osoba provádí výběr lékaře, zdravotní sestry a porodní asistentky primární zdravotní péče předložením písemného prohlášení. Obvykle se první návštěva vybrané instituce zdravotní péče pojí s registrací a výběrem lékaře – praktika.

 

Pro provedení registrace je nezbytné ověření práva pacienta na zdravotní péči, které provádí instituce zdravotní péče v elektronickém systému eWUŚ (elektronická verifikace oprávnění oprávněné osoby), který umožní okamžité potvrzení práva pacienta na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků. Ověření práva na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků probíhá na základě rodného čísla a dokladu potvrzujícího totožnost. Může to být např. občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz a v případě dětí, na něž se vztahuje povinná školní docházka, do dosažení 18 let, aktuální školní legitimace.

 

V případě, že si není možné ověřit právo pacienta v elektronickém systému, je nutné předložit dokument potvrzující skutečnost, že podléhá zdravotnímu pojištění, jako je např. formulář ZUS RMUA. Pokud pacient nedisponuje takovýmto dokumentem, může předložit písemné prohlášení o tom, že mu náleží právo na zdravotní péči.

Pro cestování v rámci zemí EU si požádejte o polský Evropský průkaz zdravotního pojištění  - Europejska Karta Ubezpieczenia Zdrowotnego (EKUZ) u příslušné pokladny zdravotního pojištění, kde jste registrováni, postup zde https://www.nfz.gov.pl/dla-pacjenta/nasze-zdrowie-w-ue/leczenie-w-krajach-unii-europejskiej-i-efta/jak-wyrobic-karte-ekuz/

 

Sociální pojištění:

Osobám začleněným do polského systému zdravotního a sociálního zabezpečení vystavují místní úřady jedenáctimístné identifikační číslo PESEL (Powszechny Elektroniczny System Ewidencji Ludności). Pokud se v Polsku zaregistrujete k pobytu nad 30 dnů získáte číslo PESEL z moci úřední. V ostatních případech můžete žádost o přidělení identifikačního čísla podat na obecním nebo městském úřadu. Více informací o žádosti o PESEL zde: https://www.gov.pl/web/gov/uzyskaj-numer-pesel-dla-cudzoziemcow

Pro zahrnutí do sociálního pojištění je podstatná skutečnost uzavření pracovního vztahu nebo jiné smlouvy s polským subjektem zakládající v souladu s předpisy povinnost sociálního pojištění a vykonávání práce v rámci těchto smluv na území Polska.

Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance, členy zemědělských výrobních družstev a družstevních sdružení zemědělců a také pro osoby vykonávající vojenskou náhradní službu.

 

Subjektem příslušným pro vybírání a zúčtování všech příspěvků na sociální pojištění je polská Správa sociálního zabezpečení (ZUS) https://www.zus.pl/

 

K sociálnímu pojištění patří 

  • důchodové a invalidní pojištění pro případ stáří (zaměstnanec 11,26 %, zaměstnavatel 16,26 %)
  • úrazové pojištění zaměstnanců (zaměstnavatel 1,67 % do 9 zaměstnanců, 0,67 – 3,33 % nad 9 zaměstnanců)
  • nemocenské pojištění (zaměstnanec 2,45 %)
  • pracovní fond (zaměstnavatel 2,45 %)
  • fond zaručených zaměstnaneckých výhod (zaměstnavatel 0,10 %)

Z nemocenského pojištění se vyplácí pět dávek:

  • příspěvek v nemoci
  • příspěvek na rehabilitaci
  • vyrovnávací příspěvek
  • příspěvek v mateřství
  • příspěvek na péči

Pracovní neschopnost potvrzuje od prvního dne nemoci smluvní lékař. Pojištěnec je ze zákona povinen předložit plátci pojistného lékařské potvrzení do 7 dnů od data, kdy potvrzení obdrží. Jestliže tato povinnost není dodržena, snižuje se částka příspěvku v nemoci a příspěvku na péči o 25 % počínaje 8. dnem po datu, kdy pojištěnec potvrzení obdrží.

 

Pojistné do Fondu práce (pojištění pro případ nezaměstnanosti – zaměstnavatel 2,45 %) a zdravotní pojištění (zaměstnanec 9 %) v užším smyslu slova nepatří k sociálnímu pojištění.

 

Dále existují otevřené penzijní fondy nabízené soukromými finančními institucemi, které působí v oblasti obecného a povinného polského systému důchodového pojištění pro případ stáří zaměstnaných osob. ZUS zodpovídá za převod části pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří do otevřených penzijních fondů zvolených pojištěnci. U pojištěnců, kteří do otevřených penzijních fondů nepřispívají, je celá výše pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří převedena do ZUS, z něhož jsou financovány starobní důchody, invalidní důchody, dávky v nemoci a dávky při úrazech.

 

Detailní informace, podmínky vzniku nároku a odkazy na příslušné instituce naleznete na webu Zakład Ubezpieczeń Społecznych (ZUS) https://www.zus.pl/
 

Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:

https://www.missoc.org/

 

DaŇ z příjmu fyzických osob:

Pokud pracujete v Polsku, budete podléhat zdanění příjmu, který získáte výdělečnou činností na území Polska, v Polsku.

 

Z hlediska fyzické osoby zaměstnané v Polsku je nejdůležitější daň z příjmu fyzických osob.

 

Každá osoba, která má místo bydliště v Polsku, musí v Polsku uhradit daň z dosažených příjmů. Osoba, která má místo bydliště v Polsku, je osoba, která zde má „centrum osobních nebo hospodářských zájmů“ (např. bydlí, pracuje v Polsku) nebo se zdržuje v Polsku déle než 183 dní v roce. Takováto osoba je daňovým rezidentem a podléhá v Polsku zdanění všech příjmů dosažených v daném daňovém období, jak v Polsku, tak v zahraničí. Pokud osoba nemá místo bydliště v Polsku, hradí daň v Polsku jen z příjmů získaných na území Polska. K zdanění dochází za zohlednění pravidelně vyplývajících z Polskem uzavřených smluv o zamezení dvojímu zdanění.

 

Více informací naleznete na portálu Ministerstva financí https://www.podatki.gov.pl/pit/

 

Od roku 2022 jsou základní sazby daně z příjmu 12 % a 32 %, prahem příjmu je částka 120 000 PLN. Informace o sazbách daně z příjmu naleznete zde: https://www.podatki.gov.pl/pit/stawki-podatkowe/

 

Daňové přiznání za daný rok se podává na příslušném formuláři do 30. dubna roku následujícího po daňovém období. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu příslušnému s ohledem na místo bydliště daňového poplatníka k poslednímu dni daňového období. Daňové přiznání lze podávat tradiční (papírovou) formou nebo elektronicky.

 

Na webových stránkách Ministerstva financí naleznete informační brožury k problematice daní https://www.podatki.gov.pl/abc-podatkow/broszury-informacyjne/

 

Před odjezdem z Polska kontaktujte místní finanční úřad za účelem vyřešení Vaší daňové povinnosti.

 

Mezinárodní zdanění

 

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Mezi Českou republikou a Polskem platí od 11. 6. 2012 (102/2012 Sb.m.s.) bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/smlouvy-o-zamezeni-dvojiho-zdaneni/prehled-platnych-smluv

 

Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

 

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).

 

Pro zaregistrování se jako nezaměstnaná osoba je třeba:

 

1) nahlásit na okresním úřadu práce (Urząd Pracy) příslušném s ohledem na místo trvalého nebo přechodného bydliště, pokud daná osoba nemá žádný hlášený pobyt, je třeba se přihlásit na okresním pracovním úřadu, v jehož oblasti působnosti se osoba zdržuje,

 

nebo

 

2) využít elektronické registrace na okresním úřadu práce, která je určena všem osobám majícím přístup k internetu formou:

 

a) tzv. pre-registrace, která spočívá ve vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě, dostupné na portálu elektronických služeb úřadů práce www.praca.gov.pl a jejím zaslání příslušnému okresnímu úřadu práce. Po předání požadovaných údajů okresní úřad práce určí termín dostavení se, nepřesahující lhůtu 7 pracovních dnů, za účelem dodání všech pro potřeby registrace vyžadovaných dokumentů a provedení registrace. Za situace, kdy se osoba v termínu určeném úřadem nedostaví, budou předané údaje odstraněny z informačního systému okresního úřadu práce.

 

nebo

 

b) elektronické registrace na okresním úřadu práce, která spočívá ve:

  • vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě dostupné na stránkách www.praca.gov.pl,  
  • připojení skenů všech dokumentů požadovaných pro registraci k žádosti,
  • opatření žádosti, prohlášení o pravdivosti poskytnutých údajů a o seznámení se s podmínkami udržení statusu nezaměstnaného a naskenovaných dokumentů bezpečným elektronickým podpisem ověřeným pomocí platného kvalifikovaného certifikátu, podpisem potvrzeným důvěryhodným profilem ePUAP nebo osobním podpisem ověřeným pomoci platného certifikátu osobního podpisu a
  • zaslání žádosti společně s prohlášením a přílohami příslušnému okresnímu úřadu práce.

Informace o podmínkách vzniku nároku na dávky v nezaměstnanosti: https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/swiadczenia-pieniezne/zasilek-dla-osob-bezrobotnych

 

Informace o výši dávek v nezaměstnanosti:

https://psz.praca.gov.pl/rynek-pracy/stawki-kwoty-wskazniki

 

Souhrn informací pro nezaměstnané v evidenci polského úřadu práce:

https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/abc-bezrobotnego-i-poszukujacego-pracy

 

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

 

Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Urząd Pracy, kde jste registrováni. Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Polska do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců (může být prodloužena na 6 měsíců). Více informací zde:  https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/praca-za-granica/informacje-dla-powracajacych-do-kraju

 

Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Polsku, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Polsku.


V Polsku vystavuje formulář U1 Urząd Pracy - seznam vojvodských úřadů práce https://www.gov.pl/web/rodzina/dla-swiadczen-z-tytulu-bezrobociaa

 

Žádost zašlete na adresu:
Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej (Ministry of Labour and Social Policy)
Departament Koordynacji Systemów Zabezpieczenia Społecznego (Department of Co-ordination of Social Security Schemes)
ul. Nowogrodzka 1/3/5
00-513 Warszawa
POLAND

Tel.: +48 22 461 62 00; fax: +48 22 461 62 01
E-mail: info@mrpips.gov.pl; web: https://www.gov.pl/web/rodzina

 

K žádosti přiložte následující dokumenty:

  • potvrzení o zaměstnání ( "świadectwo pracy"), v případě pracovně – právního poměru ("umowa o pracę")
  • ZUS potvrzení nebo potvrzení od zaměstnavatele o placení měsíčního příspěvku do “pracovního fondu” ("sładki na Fundusz Pracy") a to v případě občansko-právního zaměstnaneckého poměru (in Polish "Umowa zlecenie")
  • ZUS potvrzení v případě samostatně výdělečné činnosti
  • ZUS potvrzení o pobírání dávek v období mateřství nebo nemocenských dávek po ukončení zaměstnání, považuje – li se tato doba za dobu pojištěnou

Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Polsku pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.

 

Pracovní podmínky:

 

Informace týkající se pracovních podmínek v Polsku můžete nalézt na následujících odkazech:

Základní informace:

  • Pracovní smlouva může být uzavřena s osobou, která dosáhla věku 18 let. Pracovní smlouvy lze rovněž uzavřít s neplnoletými osobami ve věku 16-18 let. Zásadně je ovšem zakázáno zaměstnávání osob mladších 16 let.
  • Pracovní smlouva definuje smluvní strany, druh smlouvy, datum jejího uzavření a pracovní a mzdové podmínky, především: druh práce, místo vykonávání práce, mzdu za práci odpovídající druhu práce, s uvedením složek mzdy a právního základu jejich vyměření, časový výměr práce a termín zahájení práce.
  • Pracovní smlouva se uzavírá písemně. Každý zaměstnanec má povinnost disponovat písemnou pracovní smlouvu nebo písemným potvrzením dohod spojených s uzavřením pracovní smlouvy ještě před jeho nástupem do zaměstnání.
  • Pracovní smlouva na zkušební dobu, nepřesahující 3 měsíce, se uzavírá za účelem ověření kvalifikace zaměstnance
  • Zásady a režim určování výše minimální mzdy určují právní předpisy. Výše minimální mzdy je každý rok předmětem vládních vyjednávání vedených v rámci Rady společenského dialogu.
  • Základní minimální hodinová hrubá mzda při smlouvě na plný pracovní úvazek  je 27,70 PLN. Minimální měsíční hrubá mzda při smlouvě na plný úvazek je 4.242 PLN. Další zvýšení minimální mzdy nás čeká 1. července letošního roku na 4.300 PLN a hodinová hrubá mzda na 28,10 PLN. 
  • Mzda musí být vyplácena minimálně jednou měsíčně, ve stálém a předem dohodnutém termínu, nejpozději ale v průběhu prvních 10 dnů následujícího kalendářního měsíce.
  • Minimální mzdy, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, i další pracovní podmínky jsou upraveny v pracovně-právní legislativě a v kolektivních smlouvách.
  • Není-li podle platných předpisů stanoveno jinak, lze pracovní poměr založit na základě jiné smlouvy, než je pracovní smlouva. Informace o nestandardních formách zaměstnání https://eures.praca.gov.pl/en/looking-for-a-job-in-eu/you-are-an-eu-or-efta-citizen/living-and-working-in-poland/working-in-poland/types-of-employment#
  • Při ukončení pracovního poměru musí zaměstnanec obdržet: „Świadectwo pracy“ - doklad, který zaměstnavatel dává zaměstnanci dle zákona v případě ukončení nebo vypršení pracovní smlouvy nejpozději poslední den trvání pracovního poměru.

Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Státní inspekce práce http://www.pip.gov.pl Bezplatné právní poradenství v rozsahu práv vyplývajících ze svobody pohybu zaměstnanců v Polsku poskytují okresní pracovní inspektoráty.

V případě individuálních pracovně-právních sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se prosím obraťte na základní formu zastoupení zaměstnanců v Polsku, kterou tvoří odborové svazy. U zaměstnavatele mohou působit také jiné mimo-odborové formy zastoupení zaměstnanců, např. rady zaměstnanců.

 

http://www.dialog.gov.pl/                   Odbor sociálního dialogu a partnerství

http://www.solidarnosc.org.pl            NSZZ Solidarność

http://www.opzz.org.pl                       Národní aliance odborových svazů

http://www.fzz.org.pl                          Fórum odborových svazů

 

Dávky v mateřství a rodičovství:

 

Informace týkající se těhotenství naleznete zde: https://www.gov.pl/web/zdrowie/ciaza-i-porod

Obecný přehled o dávkách a podporách určených pro rodiny s dětmi můžete nalézt na portále polské státní správy: http://www.rodzicielski.gov.pl/

 

Mateřská dovolená a peněžité dávky v mateřství, otcovské dávky:

  • Délka mateřské dovolené je závislá na počtu očekávaných dětí a dětí v péči a činí 20 až 37 týdnů
  • Výše příspěvku v mateřství odpovídá 100 % vyměřovacího základu. U zaměstnaných osob je vyměřovacím základem průměrná základní mzda za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem PN.
  • Příspěvek v mateřství vyplácí ZUS https://www.zus.pl/ (v tomto případě se používá formulář Z-3), nebo zaměstnavatel a financuje jej Fond sociálního pojištění. Přiznává se na základě potvrzení o očekávaném datu porodu na dobu před porodem a na základě rodného listu na dobu po porodu. V určitých případech mohou mít rodiče nárok ještě na dodatkový příspěvek v mateřství (Dodatkowy zasiłek macierzyński) nebo na rodičovský příspěvek (Urlop rodzicielski).
  • Informace o struktuře a výši dávek naleznete zde

https://www.gov.pl/web/rodzina/wiadczenia-chorobowe-i-macierzynskie

Rodinné dávky:

Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

 

Webové stránky EURES v Polsku: https://eures.praca.gov.pl/en/

 

Vládní portál https://www.gov.pl/

 

Příručka „Život a práce v Polsku“ ke stažení zde (v PL, DE, AJ) W Polsce - Eures - eures.praca.gov.pl/w-polsce

 

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Polsku (AJ, PL, DE) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1124&langId=en

 

Velvyslanectví ČR v Polské republice: https://www.mzv.cz/warsaw

Velvyslanectví Polské republiky v ČR: https://www.gov.pl/web/cesko

 

Teritoriální informace Polsko: https://www.businessinfo.cz/navody/polsko-souhrnna-teritorialni-informace

 

Informace k vysílání pracovníků: Enterprise Europe Network - http://www.crr.cz/cs/podpora-podnikani/publikace-prirucky/

 

 

V důsledku situace spojené s šířením onemocnění COVID-19 je možné, že se některé informace o postupech spojených s návštěvou místních úřadů budou lišit!

Koronavirus - informace a doporučení: https://www.gov.pl/web/koronawirus/aktualne-zasady-i-ograniczenia

COVID19 - situace v oblasti vycestování z ČR, vstupu na území Polska a restrikcích v pohybu na území  https://www.mzv.cz/warsaw/cz/zpravy_a_udalosti/zmeny_v_podminkach_cestovani.html

Obecně COVID 19 Rozcestník - aktuální informace k cestám do zahraničí  https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/x2020_04_25_rozcestnik_informaci_k_cestovani.html 

 

 

 

Poslední aktualizace: 2. 2. 2024