Legislativní rámec a obecné principy koordinace systémů sociálního zabezpečení v zemích EU/EHP/Švýcarsku

Jedním ze základních principů EU je právo občanů na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v jednotlivých členských zemích. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají i různá institucionální uspořádání. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn, (rozdíly mezi národními systémy tak zůstávají). Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrující občany nevýhodná, a pro tyto případy vytváří EU pravidla vlastní - koordinační.

Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech, které pro migrující pracovníky znamenají následující:

  • podle Principu rovného zacházení podléhají migrující osoby na území členských států stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci dotyčného státu.
  • na základě Principu aplikace právního řádu jediného státu by nemělo dojít k situaci, že by migrující osoba podléhala právním předpisům více států, nebo naopak nebyla pojištěna vůbec. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, kde zaměstnaná osoba pracuje, nebo osoba samostatně výdělečně činná vykonává výdělečnou činnost.
  • Princip sčítání dob pojištění se využívá v případech, kdy člověk stráví část svého pracovního života v jednom členském státě a část v jiném, a zároveň nesplní předepsanou dobu pro nárok na dávku v některém z nich. Koordinační nařízení zakotvují ustanovení, která umožňují pro získání nároku na dávky (tam, kde to připadá v úvahu), přihlédnout i k dobám pojištění získaným v jiných členských státech.
  • Princip zachování nabytých práv umožňuje, aby dávky sociálního zabezpečení byly vypláceny oprávněné osobě i mimo území členského státu, kde na ně vznikl nárok.
    Zdroj: ČSSZ - Koordinace sociálního zabezpečení

Od 1. května 2010 jsou ve vztahu k zemím EU platná následující nařízení týkající se koordinace sociálního zabezpečení:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
    (nařízení 883/2004)
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
    (nařízení 987/2009)

Od 1. dubna 2012 přistoupilo k aplikaci nových koordinačních nařízení Švýcarsko, od 1. června 2012 přistoupily k aplikaci země EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a od 1. července 2013 přistoupilo k aplikaci koordinačních nařízení Chorvatsko.

Od 1. ledna 2011 je platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 (nařízení 1231/2010), kterým se rozšiřuje působnost nařízení 883/2004 a 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí migrující v rámci EU, na které se tato nařízení dosud nevztahovala pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení 1231/2010 se neaplikuje ve vztahu k Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, Dánsku a Velké Británii!

Na občany třetích zemí, migrující do/z Velké Británie, se i nadále po 1. červnu 2012 vztahuje nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřuje působnost původních koordinačních nařízení na příslušníky třetích zemí. Na občany třetích zemí, migrující do/z Velké Británie, se tedy i nadále po 1. červnu 2012 vztahuje nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřuje působnost původních koordinačních nařízení na příslušníky třetích zemí, tj.:

  • nařízení Rady (EEC) č. 1408/1971, o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství
    (nařízení 1408/1971)
  • nařízení Rady (EEC) č. 574/1972, stanovující postup provádění Nařízení Rady (EHS) 1408/71
    (nařízení 574/1972)

Dánsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko neaplikují žádná koordinační nařízení ve vztahu k migrujícím státním příslušníkům třetích zemí.

Nařízení 883/04 a 987/2009 přinášejí oproti starým nařízením 1408/71 a 574/72 několik novinek:

  • Možnost zohlednit doby pojištění získané samostatně výdělečnou činností (nejen zaměstnáním) v členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku.
  • Nezaměstnaná osoba bude mít možnost hledat si zaměstnání v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku po dobu až 6 měsíců a současně pobírat dávky v nezaměstnanosti ze státu, který dávky přiznal (za předpokladu, že ještě nevyčerpala podpůrčí dobu).
  • Stávající E formuláře budou i nadále používány (po přechodnou dobu) spolu s novou podobou papírových formulářů, tzv. přenositelných dokumentů (Portable Documents) U1, U2, U3 a papírovými SEDy s označením U001 - U028. (U je zkratkou unemployment=nezaměstnanost).