Rakousko - životní a pracovní podmínky

 

Pro vyhledání volného místa použijte    EURES - Evropský portál pracovní mobility - http://www.eures.europa.eu/ pro vyhledání klikněte zde

nebo přímo stránky rakouských úřadů práce - AMS  - http://www.ams.at/ pro vyhledání klikněte zde

Volná místa z Horního Rakouska

Rohrbach   Schärding   Ried   Braunau   Grieskirchen   Eferding   Vöcklabruck   Wels   Linz   Freistadt   Perg   Steyr

Volná místa z Dolního Rakouska

Gmünd   Zwettl   Waidhofen/Thaya   Krems/Donau   Horn   Tulln   Hollabrunn   Korneuburg   Mistelbach   Gänserndorf

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Rakousku od 1. 5. 2011 pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání rakouských občanů.

 

1. Kde hledat práci:

Pro vyhledání volného místa můžete využít:

 

 

  • Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Rakousku, např.:

 

  • Sezónní práce:

 

  • Tisk:

 

 

V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře PD U2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě.

Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.

 

 

2. Regulovaná povolání:

Pokud jste se rozhodli pracovat v Rakousku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.

Neregulované povolání – Není-li vámi vybrané povolání v Rakousku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Rakouska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Regulované povolání – Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Rakouska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Databáze regulovaných profesí

https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regprof/index.cfm?newlang=en

 

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.enic-naric.net/.

 

 

3. Registrace k pobytu

Povinnost spočívá v přihlášení adresy místa pobytu v Rakousku, a to do tří dnů od příjezdu do Rakouska. Přihlašovací lístek (Meldezettel) se odevzdává u příslušných místních institucí, kterými jsou:

 

- ve spolkových zemích: přihlašovací služba obecních úřadů (Gemeindeamt);

- přihlašovací služba magistrátních okresních úřadů ve Vídni (Magistratische Bezirksamt).

 

Dokumenty potřebné k registraci:

- přihlašovací lístek (Meldezettel) – možno nalézt na adrese: http://www.help.gv.at/;

- cestovní pas.

 

Údaje potřebné k registraci:

- jméno (včetně všech dřívějších jmen);

- datum narození;

- místo narození;

- pohlaví;

- státní příslušnost.

 

Každé osobě, která se tímto způsobem v Rakousku registruje, je přiděleno osobní číslo, které je uvedeno také na registračním formuláři (Meldebestätigung).

 

 

4. Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání

Občané EU/EHP nepotřebují ke svému příjezdu do Rakouska žádné vstupní povolení. Při pobytu nad 3 měsíce musí požádat o „povolení k pobytu pro občany EU/EHP“ (Lichtbildausweis für EWR-Bürger) na regionálním správním úřadu. Právo usadit se kdekoli na území státu je však dáno pouze tehdy, mají-li zajištěny dostatečné prostředky k obživě a mají-li zdravotní pojištění. Žadatel bude muset pravděpodobně prokázat/předložit:

 

- prohlášení zaměstnavatele o úmyslu tuto osobu zaměstnat nebo potvrzení o zaměstnání nebo

- doložit, že vykonává samostatně výdělečnou činnost, nebo

- prokáže, že lze důvodně předpokládat, že výdělečná činnost bude zahájena do šesti měsíců od vstupu do země, nebo

- může doložit, že jí (této osobě) jako rodinnému příslušníkovi zajistí obživu občan EU.

 

Potřebné dokumenty:

- žádost;

- kopie pasu;

- potvrzení o pobytu v Rakousku (Meldezettel);

- fotografie;

- oddací list;

- doklad o zdravotním pojištění v Rakousku;

- doklad o ubytování (např. nájemní smlouva);

- doklad o bezúhonnosti od policie (Führungszeugnis) pouze v případě první žádosti.

 

Zodpovědné instituce:

- regionální správní úřad (Bezirkshauptmannschaft) nebo ve statutárních městech Magistrat.

 

 

5. Sociální zabezpečení Zdravotní a sociální pojištění:

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

 

Zdravotní pojištění:

Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.

 

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC. Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.

 

Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

  1. Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
    Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
  2. Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
    Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

 

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).

 

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

 

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Bližší informace:

Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz

Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz

 

Pojmem „sociální zabezpečení“ jsou označována všechna zákonná opatření, která garantují základní pomoc v nepříznivých životních situacích.
Rakouský systém sociálního zabezpečení se dělí na:
- systém sociálního pojištění (Sozialversicherung)
- systém sociální pomoci (Sozialhilfe)

Sociální pojištění

V současné době jsou prakticky všechny skupiny zaměstnanců kryty systémem sociálního zabezpečení, bez ohledu na úroveň jejich příjmů. Výše příspěvků do systému je odvozena od výše příjmů. Pojištění je povinné a pojištěné osoby mají na některé dávky právní nárok, byla-li splněna podmínka vzniku nároku. Systém sociálního pojištění je financován z příspěvků zaměstnavatelů/zaměstnanců a z finančních prostředků vlády.

 

Sociální pojištění zahrnuje:
- nemocenské pojištění;
- úrazové pojištění;
- důchodové pojištění;
- pojištění v nezaměstnanosti.

 

Kromě úrazového pojištění, které platí sám zaměstnavatel, se na odvodech podílí zaměstnavatelé i zaměstnanci.
 

Sociální pomoc

Za poskytování sociální pomoci jsou odpovědny správní úřady jednotlivých zemí. O dávky sociální pomoci se žádá na správním úřadu (Gemeindeamt) dle místa pobytu nebo na oddělení sociální pomoci jednotlivých municipalit (Magistratisches Bezirksamt). V této souvislosti je třeba upozornit, že na dávky ze systému sociální pomoci se nevztahuje legislativa EU týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení a rozhodnutí o udělení těchto dávek je plně v kompetenci místních úřadů.

 

Číslo pojištění

Po podpisu pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen registrovat svého zaměstnance u nemocenské pojišťovny (Krankenkasse). Na základě této registrace obdrží každá osoba evidenční číslo pojištění, které je užíváno všemi nositeli pojištění pro zaznamenání dob pojištění a výdělků, které jsou rozhodné pro výši příspěvků.

 

Další informace, které se týkají konkrétní výše odvodů do systému, lze nalézt na adrese:

http://www.sozialversicherung.at/ nebo na stránkách rakouských odborů –

http://www.akwien.or.at/
 

Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:

Systémy sociální ochrany – MISSOC - Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování - Evropská komise (europa.eu)

 

 

6. DaŇ z příjmu fyzických osob:

Pokud pracujete v Rakousku, budete podléhat zdanění příjmu, který získáte výdělečnou činností na území Rakouska, v Rakousku.

 

Mezinárodní zdanění

 

V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.

V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

 

Mezi Českou republikou a Rakouskem platí od 22. 3. 2007 (31/2007 Sb.m.s.) bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

 

 

7. Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).

 

V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.

 

Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Arbeitsmarktservice, kde jste registrováni.

 

Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Rakousku, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Rakousku.


O formulář U1 je možné požádat:

  1. elektronicky na https://www.e-ams.at/eamse301.html
  2. na regionální pobočce rakouského úřadu práce AMS (Arbeitsmarktservice)
  3. písemně na níže uvedené adrese

 

Uveďte své rakouské číslo pojištění (Sozialversicherugsnummer), adresu pro zaslání formuláře a doložte potvrzení o zaměstnání (Arbeitsbescheinigung) potvrzené zaměstnavatelem, případně formulář Beitragsgrundlagennachweis L16.

 

Arbeitsmarktservice Österreich (AMS)

Finanzen/EWR Verbindungs und Verrechnungsstelle

Treustrasse 35-43

A-1200 WIEN

AUSTRIA

 

Tel: +431 33 178 542; fax: +431 33 1 78 123

E-mail: ams.ewrverbindungsstelle@ams.at

Web: http://www.ams.at/

 

Pokud jste registrováni v České republice na úřadu práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Rakousku pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.

 

 

8. Pracovní podmínky:

Podle zákona je standardní pracovní doba 8 hodin denně neboli 40 hodin týdně. Zaměstnanec má nárok na přestávku po šesti odpracovaných hodinách, tato přestávka však není proplacena.

Zaměstnanci mají nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu 25–30 pracovních dnů v kalendářním roce. Po 25 odpracovaných letech se zvyšuje rozsah dovolené na 36 pracovních dnů.

 

Státní svátky v Rakousku – pro úplný přehled v jednotlivých letech v příslušných spolkových zemích klikněte zde.

  

 

9. Dávky v mateřství a rodičovství:

Informace o Přídavku na dítě – Familienbeihilfe

 

Formuláře žádostí v němčině ke stažení zde.

 

Informace k vyplnění žádosti a formuláře ke stažení zde na stránce úplně dole – žádost se podává místně příslušné pobočce finančnímu úřadu – Finanzamt

 

• E411 – Informace o nároku dávek v členských státech – potvrdí oddělení Státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce ČR

• E401 – Potvrzení o složení rodiny (rodinného stavu). Tento formulář potvrzuje od 1. 2. 2017 místně příslušné Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, oddělení Státní sociální podpory (SSP).

 

Formuláře jsou ke stažení zde. Vyplňujete vždy žádost – část A, část B vyplňuje příslušná instituce.

 

Familienbeihilfe – http://www.help.gv.at/Content.Node/8/Seite.080710.html

 

 

 

10. Doplňující informace a dokumenty ke stažení:

Velvyslanectví ČR v Rakousku: https://www.mzv.cz/vienna/cz/index.html

 

Velvyslanectví Rakouska v ČR: https://www.bmeia.gv.at/cs/rakouske-velvyslanectvi-v-praze/

 

Rakouský informační portál:

https://www.oesterreich.gv.at/startseite.html

 

Odborová komora:

https://www.arbeiterkammer.at/index.html

 

Informace pro mládež, au pair:

https://www.aha.or.at/

 

Informace k vysílání pracovníků:

Enterprise Europe Network - http://www.crr.cz/cs/podpora-podnikani/publikace-prirucky/

 

Poslední aktualizace: 19. 2. 2024